Italské Dolomity na týden s dětmi

Letos jsme navštívili Italské Dolomity, kde jsme byli všichni čtyři úplně poprvé. Šli jsme na to zlehka, každý den jsme zvládli jen jeden výlet a byla to všehochuť, směs notoricky známých míst s méně známými a dvakrát jsme udělali odpočinkový den na horských velkých dětských hřištích. Dětem je letos 6 a 9 let a výlety pro ně byly tak akorát, tzn. že trasy ušly bez problémů a současně je ještě pořád bavily venkovní dětská hriště. 🙂

Ubytování

Ubytování jsem našla přes Booking.com, jmenuje se The Dolomites Home a nachází se přesně uprostřed asi třiceti míst, která jsem chtěla navštívit. 🙂 Městečko Pieve je super volba, protože je v něm malý obchod s příjemnou obsluhou a dobrým výběrem, dále pizzeria s vynikající pizzou, benzínkou, skromné dětské hřiště s neskromným výhledem a boží vodopády v docházkové vzdálenosti, což jsme využili v jeden upršený den. Apartmán má krásnou koupelnu s pračkou, kuchyň akorát i pro vaření teplých večeří, obývák pro večerní „dej si oteklý nohy nahoru a rozdej karty“, balkon na fandění cyklistům bez motorku a dvě oddělené ložnice, kde se nám spalo opravdu výborně.

Z Lagazuoi dolů tunelama

Zaparkovali jsme v Passo Falzarego na placeném parkovišti přímo u lanovky, kde bylo prázdno. Místa zadarmo už byly zabraný. Vyjeli jsme rychlou velkou kabinou na Refugio Lagazuio, kde je možno se občerstvit nebo pomazlit se sněhem. Kdyby bylo bývalo hezky, vyběhli bychom na blízký vrchol, odkud je prý božský výhled, ale protože se mrak dal krájet, vydali jsme se rovnou dolů. Velká část trasy vede tunelama. Kvůli nim a místy náročnějšímu terénu jsou tu doporučeny pohorky, čelovky a helmy.

V tunelech jsou stovky a stovky schodů, průhledy do krajiny a třeba jedna chodba vede dokonce do spirály. Ve spodní – venkovní části jsme potkali bobry. Výlet se hodí spíš pro starší děti, za celý den jsme žádné pod 10 let nepotkali, kromě batolat v nosítku nebo krosně. Naše děti jsou docela zdatné a opatrné a zvládly to dobře. Já moc ne, měla jsem pak pár dní hodně namožená stehna a chodila jak… Ale byl to nádherný výlet!

Trvalo nám to asi 4-5 hodin. Sejít se z vrcholu k lanovce dá i alternativní cestou mimo tunely, která je snažší. Dá se jít ale i ferratou.

Cesta okolo Cinque Torri

Obejít pět věží nám trvalo asi 3 hodiny i s prolézáním zákopů. Líbilo se nám tu hodně a lidí bylo tak středně, dalo se to.

Lago di Braies

Tohle je tak profláklé na sockách, že sem mají auta zakázaný vjezd přes den, přijet se sem dá jen autobusem a nebo když seženete nějaké povolení, ale stejně když se sem dostanete, budete se prodírat davy. My jsme sem zajeli až večer po Cinque Torri, když už sem auto vjet smí, zaplatí se parkovné a může se vyrazit.

Jezero jsme obešli asi za 1,5 hodiny a byli na této okružní cestě už téměř sami. Krávy jako super, ale ten puch. Zajímavé bylo hemžení tisíců pulců ve vodě. Ale co nezapomeňte, takové ty dřevěné kuličky do kuličkodráhy, na trase za hotelem jedna je, jsou na ní 3 paralelní trasy a myslím, že jsem kdyžtak viděla i automat na kuličky, jedna stojí 2 eura.

Dětské hřiště u Piz de Sorega u San Cassiano

Vyjede se lanovkou a najdete tu houpačky, prolézačky, minigolf (půjčení míčků a pálek zdarma), vodní park (hodí se plavky, ručník a boty do vody). Přes obědy restaurant funguje samoobslužně a jídla mají dobrou cenu, později už chodí obsluha a tak levné to už není. Kdybychom nebyli tak unavení z předchozích dvou dnů, nabízí se tu výlet po horských chatách s nádhernými výhledy na štíty Dolomit.

Cesta kolem Tre Cime di Lavaredo

Tohle je taky známá masovka a nám se tu nechtělo řešit auto. Proto jsme si předem online koupili zpáteční lístek z Toblachu na parkoviště Rifugio Auronzo. Ráno jsme dojeli do Toblachu autem, na free parkovišti u autobusáku auto zaparkovali, nahodili batohy a nechali se vyvézt autobusem nahoru, cesta busem trvala asi 2 hodiny.

Tre Cime jsme obešli asi za 3 hodiny. Nešli jsme ale celou trasu tak, jak jde 99% návštěvníků. Střihli jsme si severní cestu po úbočí Tre Cime. Je to sice technicky náročnější cesta a nebude to pro každé dítě, ale ty naše moc rády lezou a milujou hrát si v létě se sněhem. Nemám proto klasické snímky Tre Cime, ale zato jsme šli téměř sami.

Autobus zpět byl úplně bez problémů, nástupy jsou řízené a firma slibuje, že zpět doveze každého.

Vodopád v Pieve

Výlet asi na 1,5 hodiny pěšky přímo u ubytování. Místy strmější terén, je potřeba být opatrný. Šli jsme sem v dešti a přečkali blesky pod vodopádem, to byla paráda!

Lanovkou La Crusc I k chatě Utia Lé se spoustou venkovních her

Na chatě si můžete zdarma vyzvednou hrací plánek k razítkovací hře, kdy se jde po trase a u soch zvířat razítka sbírat, dojde se k jezeru. Má jednodušší variantu (pro školkové děti) a složitější pro starší, tu jsme ale nezkoušeli. U chaty je spousta zábavných her, třeba lanovka, delší skluzavka, bagr, dvě paralelní kuličkodráhy, vodní park, házecí hra, a další. Největší úspěch ale mělo rýžování zlata. Ze zvířátek tu mají chlupaté kozy a lamy, ale drbat nikdo z nich nechtěl. Občerstvit se tu dá rovnou na dvou chatách. Druhou lanovkou se dá ještě vyjet nahoru, ale nezkoušeli jsme.