Řecký ostrov Kréta jsme s dětmi poprvé navštívili v druhé půlce září 2019, kdy bylo dětem 1,5 roku a 4 roky. Během babího léta tu nejsou tak vysoké teploty (celou dovolenou bylo přes den mezi 26 a 31 stupni), zájezdy jsou levnější a je tu také méně turistů. Jeli jsme sem na 11 dní, což nám přišlo optimální. Podruhé jsme sem zajeli v srpnu 2024, což bylo náročnější, ale nakombinovali jsme turisticky oblíbená místa s liduprázdnými.
Lokalita na Krétě
Po průzkumu map a výletů jsme si pro pobyt vybrali západní polovinu ostrova a to severní pobřeží, kde fouká méně než na jižním. Poprvné jsme bydleli poblíž Georgiopoulos a podruhé u města Rethymno.
Co jsme na Krétě měli v plánu?
Chtěli jsme nakombinovat koupání na různých plážích s výlety do přírody, třeba do jeskyní nebo do soutěsek, kterých je na celé Krétě několik desítek.
Pro inspiraci jsem si chodila hlavně na blog jedné české rodiny, která dlouhodobě na Krétě žije: Milujeme Krétu. Děkuji za tipy!
VÝLETY
Elafonisi – pláže, laguny a ostrov
Tento ostrov je s Krétou spojen písečnou pánví, která vytváří několik centimetrů mělkou lagunu. Díky světlému písku a mělké vodě je voda nádherně tyrkysová. Přímo na hranici vody se vyplavují i kousíčky červených korálů, takže je písek růžový.
Dá se sem dojet v pohodě autem, jen je to dál, až na jihozápadním cípu Kréty. Sice je tu spousta míst pro parkování, ale místo je tak krásné a oblíbené, že může být těžké nějaký plac pro auto najít. Určitě to není tip na výlet na místo, kde nejsou lidé, ba naopak. Dopravit se sem dá i lodí nebo autobusem.
Za poplatek si tu můžete půjčit lehátka a slunečníky. Což určitě doporučuji, protože tu žádný jiný stín není. Je tu i občerstvení a malý obchod. Nechybí převlékárny a WC.
Dá se tu podniknout i výlet po obvodu ostrůvku, my jsme šli alespoň kousek. Většinu času jsme ale strávili v mělké vodě, děti byly absolutně nadšené, já jsem si i zašnorchlovala podél útesů.
Nedoporučuje se sem jezdit při větru, to jsou v lagunách nepříjemné vlny a písek fouká do očí. Není tu nic, co by větru bránilo.
Soutěska z Kato Poros směrem do Vilandreno
O téhle soutěsce jsme věděli, že je tam a zpět dlouhá 8 kilometrů a že to nejspíš syn neujde, ale zkusili jsme jít alespoň část a líbilo se nám tu. Doporučuji dojít až do nejužší části soutěsky.
Nejprve se jde z obce Kato Poros po úbočí na zpevněné cestě mezi políčky a stády koz. Údolí je velmi zelené a místy tu na člověka dýchá chládek, což nám bodlo. Ve spodní části se pak jde korytem řeky, která je v létě a na podzim úplně suchá, na jaře se může stát, že půjdete vodou. Tady je už cesta obtížnější, obzvlášť pro malé děti. My se v jedné části otočili a šli zpět, část cesty jsme šli jinudy.
Po cestě se potká několik stromů fíkovníků a v září byly zrovna fíky zralé, tak jsme si hodně pochutnali. Jen bylo třeba dávat pozor, jestli už nemá fík zarezervovaný nějaký sršeň. Obdivovali jsme i oplocené plantáže avokád (fakt jsem slintala).
Délka výletu
Aplikace mi spočítala délku výletu na 4 kilometry a šli jsme to 3 hodiny. K nejužšímu místu nám chyběla odhadem půlhodina / 500 metrů cesty.
Na výlet doporučuji trekové sandály nebo trekové boty. V korytě řeky to jde poměrně ztuha.
Kdo má zdatnější děti nebo jde bez dětí, může vyběhnout touto soutěskou nahoru a jít paralelní soutěskou Moundros zpátky, je to odhadem 12-14 kilometrů a 6 hodin chůze. Takový okruh jsem vyznačila tady.
Na klidné pláže do Frangokastello
Tyhle pláže jižního pobřeží jsou méně navštěvované než ty na severní straně. I tady byl písek narůžovělý. U taverny Artemis je cestička k pláži, která je několik metrů (možná i desítek metrů) mělká a proto skvělá pro malé děti. Pevnost je možné navštívit a rozhlédnout se z ní. V okolí jsou pěkné vysoké hory. Já si pak ještě cestou zpět na sever užila jako řidič neskutečné serpentiny. Bylo jich mnoho a mnoho a ty výhledy!
Jeskyně Sfentoni alias Zoniana
Protože přišlo opravdu špatné počasí (fučák, černé mraky a občas déšť), jeli jsme do vnitrozemí do jedné přístupné jeskyně. Platí se sem vstupné a dovnitř se jde ve skupině s průvodcem, který vypráví výklad v řečtině a angličtině. Výklad trval 40 minut, ale děti to daly, uteklo to.
Jeskyně jsou uvnitř moc krásné. Děti bavilo kýčovité osvícení krápníků, které měnilo barvy trochu jako na diskotéce. Pozor, na kovových lávkách to klouže, je potřeba jít opatrně. Dovnitř jsme si na sebe vzali mikiny a děti měly i dlouhé nohavice. U kasy je možno se i občerstvit, buď v krámku a nebo v taverně.
CretAquarium
Tohle krétské akvárium se nachází poblíž hlavního města Heraklionu. Byla to docela dálka, ale jede se po té největší silnici na Krétě, takže to docela odsejpá. Nejprve jsem si říkala, že akvárko jako nic moc. Ale pak jsem to přehodnotila. Chovají tu totiž jen místní ryby a to je přece pecka! Já tu exotiku moc nemusím. Nejradši bych viděla všechna zvířata tam, kde jim je nejlíp, doma.
Tedy byla tu výjimka a to jedovatá ryba perutýn. I ona je už ale ve Středomoří doma. Perutýni sem spolu s dalšími invazivními druhy připlouvají z Rudého moře Suezským průplavem a ničí mořskou faunu.
Dovnitř se dá jít i s kočárkem, na toaletách je i místnost pro přebalení dítěte.
Naši malou 1,5 roku starou dceru to tu moc nebavilo, po 20 minutách začala dávat najevo, že tu v žádném případě nechce být. 4,5 letý syn by tu vydržel i dvě hodiny.
Já tohle akvárium omylem překřtila na Kretárium a už mu to po zbytek pobytu zůstalo. 😉
Německý bunkr z druhé světové války u Kokkino Chorio
Přijeli jsme ke kostelíčku v Kokkino Chorio a zrovna tu byla čtveřice Nizozemců a rovnou nás sdělili, že do bunkru nejde jít, že tam je jen jedna chodba a to je vše. Ale my jsme se nedali. Byli jsme na rozdíl od nich vybaveni čelovkami a na konci chodby jsme objevili schody. A nebyly to schody jediné.
To byl labyrint! Prolezli jsme celý bunkr až ke střílnám, ze kterých je pěkný výhled na moře a poloostrov Katholikou. Vnitřek je poměrně bezpečný, chodby jsou rovné a uklizené, schody pěkně spravené. A kdo je pozorný, potká i netopýra nebo krysu. Nebojte, ztratit se tu nedá, zase tak členité to není. Bunkr má jeden hlavní vchod za kostelíkem, vede nahoru do střílny. A ještě je tu jedna cesta ven, člověk se z útrob vynoří kousek opodál za stromy.
Není tu žádná pokladna, bunkr je volně přístupný. Vstup pouze na vlastní nebezpečí. Parkuje se tu bez problémů, u kostelíka je plac. Navíc poblíž žije i stádo oveček.
Jílové útvary Komolithi u obce Potamida
Viděli jste někdy tak bizarní útvary? Trošku mi připomínají Pokličky na Kokořínsku a něco podobného jsem viděla na Tenerife, tamní útvary se jmenují Paisaje Lunar. Tohle je dílo eroze a postupně jíl odpadává. Docela to barví oblečení, tak počítejte s tím, že se můžete trochu umazat.
V okolí jsou i ohrady s koňmi, což bavilo děti.
Návštěva tohoto útvaru se hodí při cestě na Elafonisi, jede se totiž okolo. Přístup je volný, parkuje se na cestě poblíž útvarů.
Nejstarší, největší a nejzachovalejší olivovník na světě
Takový betelné strom stojí v obci Vouves. Stáří se odhaduje na 3000 let a větévky či spíš ratolest z něj byla použita na Olympijských hrách v Aténách v roce 2004. Strom roste do spirály a uvnitř je dutý, že by se v něm schoval i dospělý. Olivovník stále plodí a nesmí se na něj pochopitelně lézt. Při našich dalších toulkách po řeckých ostrovech jsme zjistili, nejstarších olivovníků je na světě mnoho. 😀
Hned vedle je rodinná taverna, kde jsme se výborně najedli. Krásné jsou jejich zastřešení venkovních teras, jsou totiž porostlé vínem a zralé hrozny visí dolů.
Jezero Kournas
Jedná se prý o jediné přirozené a sladkovodní jezero na Krétě. Je chráněno rezervací. Jezero se v minulosti dalo obejít, což musí být krásná procházka, poslední dobou je ale vyšší hladina a tak obejít nejde.
Je to jedno z oblíbených turistických míst, takže tu je dost lidí, několik taveren a mraky šlapadel. Všichni totiž chtějí zahlédnout sladkovodní želvy, které tu žijí. My jsme si si při první návštěvě prohlédli jezero ze břehu, omrkli husy, dali si nanuka a pokračovali jsme dál v poznávání ostrova.
Podruhé jsme si ale šlapadlo půjčili, dají se získat i plavací vesty pro děti. Projeli se po jezeře na hodinu asi za 15 eur a dokonce jednu želvu potkali. Dá se tu moc krásně vykoupat, jsou tu široké části, kde je mělko a voda je průzračná. Ideální třeba ve dnech, kdy se kvůli vysokým vlnám nesmí do moře. Dají se tu i půjčit lehátka a slunečníky. Parkovali jsme v obou letech u první taverny, kde je parkování zdarma, ale podmíněno konzumací.
Soutěska Mili
Tohle je skvělý výlet pro rodiny s menšími dětmi. Cesta měří dohromady asi 3 kilometry a vede podél potoka, ve kterém teče voda celoročně. Na trase je i několik zřícenin mlýnů, vodopádků a tůní, taverna a kostelík s pěkným výhledem. Moc se nám tu líbilo! Doporučuji i osvěžit se v tůních.
Co se týká zvířat, natrefili jsme na stádo koz, pozorný návštěvník najde i kraba a v bývalém mlýně můžete potkat i netopýry. U taverny mají psy a kočky.
Parkuje se podél silnice v úrovni minilanovky, která zásobuje tavernu. Pak jsme šli po silnici nahoru a do soutěsky jsme vešli u kapličky Ágios Antónios. Došli jsme až k Kato Miloi. A pak jsme se dali stejnou cestou zpět.
Pláž Preveli
Jedná se o jednu z nejkrásnějších a taky nejnavštěvovanějších pláží Kréty. Vlévá se tu do moře řeka, okolo té je palmový háj a na oblázkové pláži stojí známá skála ve tvaru srdce.
- varianta parkoviště na pravém břehu řeky = na západ od pláže. Od parkoviště na pláž je to slušné převýšení 150 metrů, ale dá se to a není potřeba ani nějaká extra treková obuv. A cestou si užijete pěkné výhledy. Dceru jsem nesla v nosítku.
- varianta – zaparkovat na pláži východně od pláže Preveli, ta se jmenuje Dionyssos. Cesta přes útes na Preveli není tak strmá. My jsme průběh dne strávili právě na Dionyssos, kde si lze půjčit lehátka a slunečníky, je tu příjemná taverna a velký parking. Navíc je pláž ideální na šnorchl díky útesům a množství různých druhů ryb. Vstup do vody je kamínkový, chce to boty do vody.
Palmový háj – v řece je možné vidět ryby a želvy. Pozn. z 2024: Vstup do háje může být kvůli nebezpečí požáru zakázán, ale porušuje se.
The Botanical Park & Gardens of Crete
Začali jsme stylově ve zdejší krásné taverně a výborně se najedli. Prodávají tu i lokální potraviny. Botanická zahrada je ve svahu a v součtu jsme překonali převýšení 100 metrů, takže jsme tam to jídlo nejspíš hned zase vyběhali.
Jako měla jsem trochu obavu, jak to tu bude bavit ty naše malé děti. Ale byly to zbytečné strachy. Syn dostal starý kompaktní foťák a vše nadšeně fotil, dcera koukala na všemožné druhy ovoce, lezla po schodech, cachtala se ve fontánách a děti potěšila i zvířátka, která žijí ve spodní části zahrady.
K zajímavostem patří i to, že byl tento park vystaven na místě vyhořelého olivového háje a ty zbytky stromů tu stále stojí.
Ušli jsme 2,5 kilometru za 2,5 hodiny (na pokladně nám řekli, že obvykle trvá procházka zahradou 2 hodiny, takže to odpovídá). Cestu tvoří dobře značený okruh. Parkování bylo bez problémů volné i v sezoně a zdarma, na toaletách je i přebalovací pult.
Laguna Stavros a jeskyně Lera
Ve městečku Stavros je mělký záliv nebo spíš laguna. I tady je písek narůžovělý. Bylo to po návštěvě botanické zahrady příjemné poležení a protože bylo odpoledne, nepotřebovali jsme slunečník, který je na této pláži dražší možná než kdekoliv jinde.
Nad pláží a městečkem se tyčí hřbet hory a těsně pod jejím vrcholem kouká oko jeskyně Lery. No. Volala na mě. A tak jsme se i s našimi skřítky vydali na cestu. Malou dceru jsem vzala na záda do nosítka. Trasa vede strmě nahoru nejprve po cestičkách, ty se ale postupně ztratí a pak už člověk i tak trochu leze. Všude jsou trnitá křovíčka. S opatrností to jde. Malý syn šel pěšky a bylo to pro něj těžké. Cestu sem bych doporučila až větším dětem, určitě školním. A chce to trekovou obuv s pěkným vzorkem, tu měl i syn.
Jak to vypadá na místě
Jeskyně byla úžasná. První část je taková polosíň s velkým otvorem nasměrovaným na městečko, moře a západ, to je to oko. V zadní stěně je několik otvorů, přičemž jedním se dá vlézt dovnitř a zvládne to i větší muž. Uvnitř jsou velké prostory plné krápníků, bez čelovky nebo jiné silné baterky to nejde (svítilna v mobilu nestačí). Z naší rodiny si to prolezli jen kluci a bylo naprosto nadšení. Já zůstala se spící dcerou v oku jeskyně a dívala se na západ slunce. Cesta dolů byla v šeru hodně těžká, nedoporučuji, ale zvládli jsme to. Hlavně nepospíchat.
V městečku jsou i taverny a obchody, kde je možné nakoupit jídlo.
Pláž Falasarna
Dalším výletem byla tato pláž, která není tak brutálně navštěvovaná. Jsou tu pláže písčité a jsou tu i útesy. Děti si pohrály v písku a ve vodě a já si zase krásně zašnorchlovala, podél útesů plavaly moc pěkné rybky. Nechybí tu ani taverna (na Google maps jako Blue view) a menší stánek s občerstvením (zmrzliny, drinky a sendviče). Pláží tu je několik a také tu půjčují slunečníky a lehátka.
Soutěska Patsos / Agios Antonios
První úsek je schůdný i pro děti a jde o les v potokem, kde je voda celoročně. Narazíte na kostel ve skále, můžete vyběhnout i na vyhlídku. Šli jsme po jednom břehu tam a po druhém zpět. Ve vodě lze pozorovat kraby.
Spodní část soutěsky je náročnější, místy asi jako ferrata A/B. V nejteplejších měsících je koryto vyschlé a pak může být cesta trošku jednodušší a současně tu není tolik lidí. Náročnější to ale může být v případě, že je v soutěsce voda. Vytváří totiž nádherné bazény a je třeba místy brodit nebo obcházet vodopády po lanech bokem po skále. V těchto situacích je tu také mnohem více návštěvníků. Při naší návštěvě tu voda nebyla a šli jsme se do této části podívat jen my dospělí.
Že vstupujete do náročné části je pěkně označeno cedulí a opravdu to náročnosti odpovídá. Na parkoviště se vejde asi 20 aut, ale dá se parkovat i dále od vstupu na dalších placech.
Pláž Triopetra na jihu Kréty
U pláže Triopetra, která je písčito – oblázková, jsou tři velké skály, podle kterých se pláž jmenuje. Je rozlehlá, lze si tu půjčit lehátka a nechybí taverna.
Soutěska Kourtaliotis
Jde o známý instaspot, proto tu je v letní sezoně během dne opravdu narváno a stojí se fronty. Vyberte si pro návštěvu buď mimosezónu nebo ráno či večer, trust me. 🙂
Aquapark Limnoupolis
Aquapark poblíž města Chania, hodnotím spíš průměrně, ale může to být tím, že kvůli zákazu vstupu do moře tu bylo opravdu narváno. Lístky jsme koupili s předstihem několika dní levněji online.
Kréta: Top 5
- Německý bunkr Kokkino Chorio
- The Botanical Park & Gardens of Crete
- Soutěska Mili
- Pláž Falasarna
- Pláž u Frangokastello
Co jsme nestihli
- Soutěska Katholikou s jeskyní (svítilky s sebou) a pláží na konci, je prý krátká
- Bunkr Platanias – uvnitř je to velké a osvícené, otevřeno dle domluvy, v létě 10-13h a 17-20h.
- Pláž Seitan Limania – úzká písečná pláž uzavřená z obou stran útesy
- Balos
- Pláž Plakias s jeskyní
Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.
