Prodloužený víkend v Lounském Střehohoří

Prodloužený víkend v jižním cípu Českého středohoří jsem plánovala už nějakou dobu, tady totiž pookřeje srdce každého vulkanofila a to my s mužem jsme. Výstupy na jednotlivé sopky jsou tak akorát i pro malé děti (max 4 km) a pěkně jsme to zkombinovali i s několika dětskými znamenitostmi a doplnili to ochutnávkou piv z několika místních pivovarů.

Raná. Kluci našli broučka. Jojo, celý prodloužený víkend jel v takto pomalém tempu. 😀

Příjemné je, že je tento kraj méně navštěvovaný, což mě vlastně překvapuje, protože celé naší rodině se tu velmi líbilo. Louny a sopky jsou dokonce dostupné autem do hodiny od Prahy. Za tři dny se v úplně pohodovém tempu zvládly 3 sopky, 4 pivovary, jedna kostelní věž, jeden zoopark a jeden lanový park.

PÁTEK DOPOLEDNE

Výstup na sopku RANÁ

Raná je čedičový trojkopec, který je centrem sportovního létání, což je praktické, protože je tu nejen pro paraglidisty k dispozici parkování a občerstvení. Zaparkovali jsme tedy u Skleníku, parkování se platí SMSkou a stojí na celý den 36 Kč, platit se dá ale i ve Skleníku.

Nejprve se jde podél cvičné a přistávací plochy, děti docela bavilo pozorovat paraglidisty. Odtud se jde směrem nahoru do jednoho ze sedel. Nalevo od cesty byla jediná louka, na které jsme viděli sysly. Tu a tam vykoukli nebo utíkali z jedné nory do druhé. Někde jsme se dočetli, že jsou docela krotcí, my jsme k nim blíž ale nešli a ani fotku nemám, jsou dost rychlí.

rana — Pohled ze sedla na Rané na kopec Milou

Procházka stepí s krásnými výhledy

Pak se pokračuje po stepi směrem nahoru. V sedle je možnost jít na menší vrchol, který už je součástí přírodní rezervace, my jsme se ale vydali rovnou na vrchol nejvyšší. Výhled je odtud úžasný, hlavně na kopce Českého středohoří, na hřbet Krušných hor a při dobré viditelnosti lze pozorovat i vzdálenější hory, určitě Jizerky, možná i Krkonoše.

Můžete se tu setkat se širokým spektrem stepních živočichů, je tu mnoho motýlů, k nejvýraznějším patří otakárci fenyklový a ovocný.

Zpátky jsme šli přes třetí vrchol a strmě dolů na parkoviště. Kdybych trasu plánovala dnes, šli bychom opačně, tedy strmější částí nahoru a mírnější zpět. Doporučenou trasu jsem vyznačila tady.

Čtyřletý syn ušel celou trasu sám, dceru jsem nesla na zádech v nosítku a celý výlet prospala. Cesta je dlouhá 2,6 km a ušli jsme ji za 2 hodiny.

Ve Skleníku jsme se krátce občerstvili, mají tu hlavně nápoje, pak polévku a pár jídel rychlého občerstvení, nic moc pro děti. Na hřišti jsou houpačky a odrážedlo.

Ještě vám povím, co jsem se tu dozvěděla o stepích. Půda na těchto kopcích se nehodila k obdělávání kvůli svému strmému sklonu. A tak se od starověku využívala k pastvě. Až ve 20. století byla pastva ukončena a step začala zarůstat. V posledních letech jsou tu ale snahy pro obnovu stepi a to jak spásáním ovcemi, kácením křovin, kosením trávy, tak i sešlapem (třeba od zmíněných paraglidistů). Některé druhy hmyzu už bohužel vyhynuly, ale díky obnově stepi se daří chránit jiné teplomilné a suchomilné druhy zvířat i rostlin.

PÁTEK ODPOLEDNE

Vyrazili jsme do města Osek, které je z Rané asi půl hodiny jízdy autem.

3D bludiště Osek

Je to lanový park v korunách stromů v dubovém lese na břehu Oseckého rybníka. Je to boží aktivita i pro malé děti, dovnitř se ale vejdou i dospělí (nad 190 cm to drhne), třeba i stokilový muž. Bezpečnost zajišťují sítě, tak nemusíte mít obavy. Do stromů nebylo vrtáno, celá obří prolézačka je o stromy opřena.

Parkuje se kousek odtud a parkoviště je zdarma. Do lanového centra se platí vlezné 50 Kč, dostanete pásku a můžete s ní dovnitř opakovaně až do konce otevírací doby. Děti do 140 cm smí dovnitř pouze se starším doprovodem. Otevřeno je každý den od 10 do 20.

V 3D bludišti jsou dvě patra, spodní se hodí pro menší děti od té chvíle, kdy už jistěji chodí, takže pro naši 1,5 letou dceru to bylo ideální. Horní patro je trochu členitější, jsou tu různé prolézačky a zvládnou je děti cca od tří let, takže tady si zase vyhrál náš čtyřletý syn. Malá dcera ale zvládla s malou dopomocí i to horní patro. Naše děti se tu vyřádily dokonale. Ve stánku je možno zakoupit nějaké to občerstvení, třeba vodu, nanuka nebo kávu. Je tu také mobilní toaleta.

Poblíž bludiště je i pozemní lanový park, kde si děti také vyhrály. Kousek dál je místní koupaliště a kemp, dá se jít i na výlet na hrad Rýzmburk.

Pak jsme vyrazili vyzkoušet dva zdejší pivovary.

Restaurace Černý Orel s vlastním pivovarem

U restaurace je pár parkovacích míst, k dispozici jsou místa na zahrádce i uvnitř, kde je i malý dětský koutek. Jídla byla vynikající, pivo rovněž.

Pivovar Ossegg s krásnou zahradou

Pak jsme přejeli ještě kousek, do kláštera, kde je Pivovar Ossegg. I tady je možnost parkování. Posezení je na velkém travnatém nádvoří barokního kláštera ve stínu vzrostlých stromů a moc se nám tu líbilo. Kromě piva a různých jiných nápojů jsou tu v nabídce jídla třeba z grilu. Je možno si tu půjčit deku na ležení na trávě. Posedět se dá i uvnitř restaurace. Relax mezi stromy a starými budovami měl ale pro nás naprosto nezapomenutelnou atmosféru.

SOBOTA DOPOLEDNE

Výstup na sopku Milá

V sobotu celý den lehce pršelo. Váhali jsme, ale nakonec jsme se rozhodli na Milou vyrazit. Já ale doporučuji sem v dešti ani po dešti nechodit, výstup byl hodně těžký, klouzalo to na blátě. Parkovat se dá v obci Milá u kaple.

Vrch Milá je nejvyšší sopkou v této oblasti (510 metrů n. m.) a je z čediče, zezdola vypadá její svah jako známé varhany. Celé území kopce leží v přírodní rezervaci, po značené cestě se ale pohybovat smí. Vrch je pokryt stromy, hlavně jeřábem milským, který roste jen zde. V horní části ale o výhledy nepřijdete. Po cestě jsme potkali i veverku, zajíce a lišku, to asi hlavně proto, že tu byl po celý upršený den úplný klid.

Na vrchol a zpět se jde stejnou cestou, dohromady jsou to 4 km a s malým čtyřletým synem, který šel pěšky, jsme to ušli za 2,5 hodiny, dcera to celé prospala v nosítku.

Po tomto blátivém výletě jsme se museli jet zkulturnit do Loun do apartmánu a rovnou jsme se tu i naobědvali. Pak jsme vyrazili na odpolední výlet za zvířaty do Chomutova.

SOBOTA ODPOLEDNE

Zoopark Chomutov

Sice jsme sem přijeli až v 16 hodin odpoledne, ale kasa je otevřená až do 18. hodin a brány se zavírají se setměním. Tento zoopark je největší zoologickou zahradou v České republice. My jsme prohlídku parku zahájili projížďkou Zoovláčkem Amálka, který nás provezl areálem včetně skanzenu. Jízda trvá přibližně 20 minut a osoby starší 3 let to mají za 50 Kč. Do vláčku je možno vzít i kočárek. Čtyřletého syna jízda bavila, horší to bylo s 1,5 roční dcerou, to byla hrůza, nebavilo ji to, ale věřím, že průměrně pozorné dítě to bude bavit.

Pak jsme si ještě park prošli s kočárkem. Nejvíc se nám líbili jezevci v noční zoo, terária, rysy a ovce. V areálu je i spousta hřišť a prolézaček, ale také různá občerstvení. Bez problémů se tu dá strávit celý den. Za zmínku stojí i to, že v celé zoo nepoužívají palmový olej a že je zoo nekuřácká až na dvě místa, vyhrazená pro kuřáky.

NEDĚLE DOPOLEDNE

Muzeum Louny

V muzeu mají dlouhodobou interaktivní výstavu o syslech. Je uzpůsobená pro děti, je tu prolézačka a pár různých her pro děti, spoustu zajímavých věcí se tu dočtou i dospělí. Bavit to bude děti cca od tří let. Kromě toho tu je ještě výstava panenek, to mi na rozdíl od syslů přišlo jako ztráta času, i když je to poměrně velká sbírka panenek a sběratele obdivuji. Výše vstupného záleží na tom, na kterou z výstav se chystáte.

Výstup na kostelní věž v Lounech

Kostel stojí hned vedle muzea a je možno za poplatek (asi 20 Kč dospělý a 10 Kč dítě) vyběhnout na věž a rozhlédnout se do všech světových stran. Jde se asi největším labyrintem, jaký jsme na různých věžích kdy zažili, parádní!

Minipivovar Domov v Lounech – Lounský žejdlík

Tady jsme si dali oběd. Jídlo nabízí klasické české a moc dobré. Nejvíc mě zaujala grepová limonáda, která nebyla příliš sladká, ani moc sycená, ani neměla moc silnou chuť a měla barvu, jako když se vymačká červený grep. Nic zdravého to sice není, ale jako občasné osvěžení to bylo vynikající.

NEDĚLE ODPOLEDNE

Výstup na sopku Oblík

Zaparkovali jsme u kapličky v obci Mnichov. I na Oblík se doporučuji vydat v suchém počasí, jinak to může na blátě klouzat. Cesta byla pěkná, vede zalesněnou částí kopce. Zajímavé jsou jámy na vršku hory, člověk si připadá opravdu jako na sopce. Měli jsme tu velký úlovek, v trávě jsem našla zdejšího výrazného pavouka – stepníka červeného.

Z vrchu jsme si užili nádherný výhled na Krušné hory, České středohoří, Říp, Ronov, Ralsko, Házmburk, Bezdězy a Jizerky včetně Ještědu. Vidět jsou i dva blízké vrcholy, Srdov a Brník, ty už jsme ale nezvládli, trasa je dlouhá celkem asi 5 km, trvala by nám asi 4 hodiny a prý je mezi Srdovem a Brníkem cesta docela trnitá, tak to necháváme na příště.

Ve spodní části kopce jsme šli ještě kousek podél ohrady a došli jsme k ovečkám. Pak jsme se vrátili do Mnichova. Cesta byla celkem dlouhá 3,6 km a ušli jsme ji za 2,5 hodiny.

Pivo ZLoun a blízké velké dětské hřiště

Prodloužený víkend jsme zakončili pivem ZLoun, které čepují v sokolovně, u které je postaveno nové a velké hřiště pro děti všech věkových kategorií. Je tu i vodní prvek, kde se koupou místní děti, voda je ale chemicky ošetřena a není vhodná ani pro koupání, ani k pití.

UBYTOVÁNÍ

V Lounech jsem hledala ubytování obtížně, ale nakonec jsem ho našla přes Booking.com. Jmenuje se Apartmány Rossa. Vybrali jsme si podkrovní apartmán, což byla zvelebená půda, 3 postele, jedna dětská, gauč, TV, jídelní stůl, minikuchyň a koupelna. Sice je to ve čtvrtém patře bez výtahu a parkování je v okolí lehce obtížnější, ale v apartmánu jsme se cítili velmi dobře a je fajn, že je ubytování v centru města.

Po cestě do Prahy: Nedostavěný chrám Panenský Týnec

Tohle velmi zajímavé místo prý stojí ve velmi pozitivní léčivé zóně a každopádně můžu potvrdit, že je magické a má zvláštní atmosféru. Je u něj i občerstvení, krámek s dekoracemi a dětské hřiště. Chrám je volně přístupný celoročně a zdarma.