Obě tyto zábavné stezky začínají nahoře na Medvědíně, kam se dostanete lanovkou. Informace o době provozu a cenách se dozvíte na webových stránkách medvědínské lanovky.
Parkování u lanovky Medvědín
U lanovky na Medvědín je parkoviště P3. Nově (léto 2019) je toto parkoviště placené od hodiny, stojí 20 Kč za hodinu, ale trochu jinak se platí za celý den, jinak třeba v noci, ceny se dočtete tady.
Jak to funguje na lanovce Medvědín
Lanovka je to čtyřsedačková a převáží i kočárky, které stačí jen složit a připravit obsluze lanovky. Spolu se zakoupením jízdenek dostanete oboustranně potištěný papír, z každé strany jsou informace k oběma stezkám. Ještě info k čipové kartě – nahoře dostanete zpět zálohu 50 Kč.
A jsme nahoře!
Na Medvědíně je velké dětské hřiště, někde jsem našla název „Meďánkovo první letteringové hřiště“, kde najdete mnoho her pro různé věkové kategorie a také posezení. Nevýhoda hřiště je ta, že je celé na slunci, stín lze najít jen u velkých písmen. Ráda se tu ale kochám výhledy na Krkonoše včetně nejvyšší hory Sněžky.
Medvědínskou restauraci už ne
Místní restauraci jsem navštívila jen dvakrát a zařekla jsem se, že sem už nepůjdu, na drahé jídlo jsem dlouho čekala a nebylo vůbec dobré. Na toalety lze jít jen za poplatek. Po dovolené v Rakousku je to jako dostat pěstí. Najíst se dá i v Mísečkách, kde mají lidovější ceny a vaří chutněji a vedou tudy obě stezky. A nebo si vemte jídlo s sebou, to bývá častokrát úplně nejlepší.
Jak dolů? Po dětské stezce!
Z Medvědína lze vyrazit na výšlap dolů zpátky k parkovišti. Pokud jdete s malými dětmi, cestu usnadní hravé panely stezek. Ty jsou obě poměrně dost dlouhé. Syn zvládl Špindlmanovu loni ve třech letech s tím, že jsme si ji zkrátili, níž píšu jak. A Medvědí cestu ušel letos ve čtyřech letech a motivaci dodávala chůze v bandě dětí.
MEDVĚDÍ CESTA
Je koncipovaná pro školní děti, ale baví i ty mladší, kterým pomůžou rodiče. Odpovědí na otázku na panelu se zjistí písmenko do tajenky, kterou když ukážete na konci cesty (u pokladny spodní stanice lanovky), děti dostanou dárkový balíček.
Na cestu jsme se sem vydali ve velké skupině 11 maminek a 22 dětí s tím, že sedm nejmenších se vezlo v kočárcích. Stezka není pro kočárky ideální, ale s trochou síly se to zvládnout dá. Nejprve se jde po lávkách přes Svinské louže, kde může tu a tam kolečko uvíznout mezi prkny lávky. Pak přichází asi nejtěžší úsek celé cesty, stoupání po kamenité cestě. Potom je na delší dobu úleva, kdy cesta vede po lesní cestě nebo asfaltu.
Na asfaltu je potřeba dávat pozor na autobusy, které tudy jezdí ze Zlatého Návrší do Míseček a zpět. Těžší povrch je pak z Míseček do Špindlu, kdy se jde po kamenité cestě docela strmě dolů, člověk po cestě dolů užije brzdu, pokud ji kočárek má.
Po cestě jsme se zastavili na chatě Stopa, kde jsme se osvěžili nápoji a nanukem, mají tu i domácí zákusky či hlavní jídla a hlavně je tu fajn dětské hřiště. Stezka má odtud zacházku na Harrachovu skálu, odkud je výhled, ale protože jsme s sebou měly dost menších dětí, které obvykle takhle dlouhé trasy nechodí, tuto zacházku jsme vynechali a písmenko do tajenky si domysleli.
Měřila jsem délku a čas našeho výletu od první cedule na Medvědíně až k spodní stanici lanovky a ušli jsme 8 kilometrů za 4 hodiny. Nejmladším dětem, které šly celou cestu pěšky, byly necelé 4 roky.
Najdi Sněžku 
Lávky a Wally 
ŠPINDLMANOVA STEZKA
Tato stezka začíná na stejném místě jako ta Medvědí, tedy za horní stanicí lanovky. Také je podle mého koncipovaná pro děti, které už chodí do školy, některé úkoly ale zajímaly i našeho tříletého syna. V Mísečkách jsme špatně uhli a došli do Špindlu stejnou cestou jako se jde po Medvědí cestě, což je o dost kratší než správná cesta a pro tříletého to bylo tak akorát. Mapa naší cesty je tady, bylo to asi 5 kilometrů a ušli jsme ji za 2,5 hodiny. Půlroční dceru jsem nesla v nosítku, ale šlo by to i s kočárkem s tím, že některé kamenité části cesty potřebují trochu síly. V nezkrácené formě má Špindlmanova mise délku 9,5 kilometru.
Info pro biology: V srpnu podél této cesty hojně kvetou hořce, symboly Krkonošského národního parku.
Z Medvědína se dá dojít i na pramen Labe, to je procházka pro zdatnější děti, cesta je krásná a není těžká, ale je delší.
Je tam! 
Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.
