Přesněji s roční holkou a čtyřletým klukem… No sama jsem byla zvědavá. A bavilo to oba! Roční dcera se nesla v nosítku, koukala se zájmem okolo (muzeum se dá navštívit i s kočárkem, ale nedostanete se úplně všude, kočárek je ale možno na krátkých schodech vynést, pro pohyb mezi patry tu samozřejmě funguje výtah). Téměř čtyřletý syn, který je snad rekordmanem v četnosti vyřknutí věty „mě už to nebaví“ za den, se taky zabavil.
Pojďme odshora: Malému se líbily dopravní prostředky ve velkém sále, do některých je možné vlézt. Ve 3. patře malé kluky určitě zaujme policejní motocykl s funkčními tlačítky (já obdivovala výhled na Prahu). Hned vedle je TV studio, kde si všichni mohou vyzkoušet práci moderátora. Další výstava, která slaví úspěch i u menších dětí, je fotografický ateliér a chemie kolem nás v přízemí (vedle těchto expozic najdete přebalovací koutek).
V -1. patře je restaurace, která má v nabídce i jídla a nápoje vhodná pro menší děti a také tu mají k dispozici jídelní židličky. Hned vedle je ve výstavním sále dětský koutek se stavebnicí, která baví děti tak odhadem od dvou let výš, ale pozor, obsahuje malé kousky, takže se nehodí pro mladší. Největší radost měl syn z herny Merkur, která je v -2. patře, strávili jsme tam asi hodinu. Ostatní výstavy se hodí spíš pro starší.
My jsme díky tomu zjistili, že syna už bude bavit stavebnice Merkur, kterou pro něj máme doma schovanou, je na ní napsáno, že je od sedmi let věku dítěte. Den po návštěvě Technického muzea nás přišel syn ráno vzbudit přesně v sedm se slovy „Mami, už je sedm, už si můžu hrát ten Merkur“. 😀
A ještě něco – i když byl zimní víkend, nebylo zde vůbec narváno! Nikde jsme nestáli frontu a na nic nečekali, kromě chvilky ve frontě v restauraci. www.ntm.cz
Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.
