Týden v korutanských Alpách (Nockberge a okolí)

Proč Nockberge?

Houpačka s výhledem na kopečky Nockberge

Loni na podzim jsem narazila na článek o Národním parku Nockberge od Mámanika, díky kterému jsem zatoužila jet v létě s dětmi právě sem. Mámanika s rodinou se tu stavili cestou z Itálie a užili si tu dva výlety.

Pro další inspiraci jsem si šla na web Dovolená Korutany, což jsou internetové stránky rodiny, která Korutany opakovaně a ráda navštěvuje.

A třetím zdrojem výletů do našeho itineráře byla nová knížka Toulky s dětmi v báglu – Rakouské Alpy a okolí, do kterého z této oblasti přispěla jihočeská rodinka Pikadors. Děkujeme všem!

Nockberge, jinak zvané Gurtalské Alpy, už oficiálně národním parkem nejsou. Nyní jsou tzv. biosférickou rezervací a patří do UNESCO. Jsou to oproti alpským kamenitým štítům mírnější a travou porostlé kopce, na kterých se pase dobytek. Trochu mi připomínaly Kitzbühelské Alpy, což je také hornatý, ale přesto zelený ráj plný horských květin.

Tahle oblast se skvěle hodí i pro cyklisty. Na mnoha místech se dají půjčit kola včetně vozíků za kolo nebo sedačky na kolo. Rovinaté trasy jsou tu například okolo mnoha jezer.

Ubytování

schoefmann
Soukromá zahrádka patřící k apartmánu s výhledem do údolí

Útočiště jsem našla na Booking.com. Dům Appartement Schöffmann a jeho apartmán v přízemí splňoval všechny mé požadavky:

Ubytování se nachází na kraji městečka Bad Kleinkirchheim, které leží přímo uprostřed oblasti, kterou jsem chtěla navštívit.

K apartmánu, ve kterém je jedna ložnice (1x manželská postel + 1 postel + 1 dětská postýlka), obývák (rozkládací gauč), kuchyň a koupelna s toaletou, patří i předzahrádka, ze které je krásný výhled do údolí a i na několik blízkých vrcholků.

Chtěla jsem tentokrát něco menšího, kde je více soukromí. Domácí tu bydlí a kromě toho tu byla ubytovaná jen jedna rodina, o které jsme vůbec nevěděli, ani ji jedinkrát neviděli.

Ubytování jsem chtěla letos takové, které je vhodné i pro děti, ale nemusí tu být dětské hřiště ani bazén. My tohle totiž moc nevyužíváme. Máme to tak, že vstáváme docela pozdě, vykopeme se na výlet kolem desáté a pak tím pádem přijedeme zpátky taky pozdě a zbyde čas akorát na večeři, popovídání u knížky nebo nějakou tu karetní hru. Hřiště si děti užívají právě na těch výletech.

Co v apartmánu nechybělo

schoefmann
Pohled z apartmánu

Z věcí praktických pro děti tu byla dětská postýlka i s polštářkem a peřinkou včetně povlečení, dětská jídelní židle a pak už jen plastové kelímky, víc nebylo potřeba. Pak už jen stačilo odstranit z dosahu různé dekorace, které značily to, že se tu většinou ubytovávají spíše páry.

Ubytování se nám velmi líbilo a naši domácí byli neobyčejně milí a rádi nám i poradili s výlety. Ani do infocentra jsme nemuseli. Zařídili nám tzv. Kärnten Card, se kterou byly lanovky a vstupné většinou úplně zdarma. Kartu jsme měli v ceně ubytování. Pokud se kupuje zvlášť, třeba v případě, že bydlíte v kempu nebo u známých, stojí € 47 dospělého a € 25 dítě (nad 6 let), přičemž třetí dítě v rodině má tuto kartu zdarma.

Musím opět říct, že milí byli úplně všichni, s kým jsme se za ten týden setkali. Díky pohostinnosti a upravenému prostředí je trávení času v Rakousku prostě pohlazením.

Doprava

Nejrychlejší je cesta přes Salzburg. My jsme ale zvolili cestu přes Trieben a Murau. Kus cesty tak vede po silnici první třídy, která je slušně kudrnatá a i když se smí jet 100 km/hod, v reálu to v těch zatáčkách jet nejde, takže je třeba počítat s tím, že cestu neujedete za čas, který Google mapy a nebo nově Mapy.cz naplánují. Ale za ty výhledy cestou to za trochu delší trasu stálo!

A konečně… Výlety!

Doma jsme nechali sportovní kočárek, vozík Chariot i krosnu a z přepravních zařízení jsme si vzali jen nosítko Tulu Toddler pro naši skoro 1,5 roku starou dceru. Čtyřletý syn šel po svých a poprvé jsme ho na dovolené v zahraničí nemuseli vůbec poponášet. Výlety jsme ale naplánovali krátké a na nich různá hřiště nebo aspoň něco, co má rád, třeba chůzi do krpálu, po schodech a nebo cestu podél vody, do které může tak jednou za minutu něco hodit. 😉

DEN 1

Zábava okolo Falkertsee: Heidi Alm + zdolání vrcholu Falkert

heidi
Hallo, liebe Heidi

Hned první den jsme vyjeli k jezeru Falkert, které leží v nádherném parku Norkberge. Parkuje se tu zdarma a je tu několik možností občerstvení v některé z chalup. Vedle jezera je vystavěna dětská stezka Heidi Alm Kinder Erlebnis Park, který návštěvníky provází příběhem Heidi, děvčátka z hor. Na okruhu je přes dvacet zastavení s povídáním o Heidi, jejím dědečkovi, kamarádech a o kozách, poslední zmíněné tu najdete i v živé podobě. Kromě koz jsou tu i svišti, ty je ale těžké zahlédnout, jsou totiž plaší.

Děti se mohou po cestě třeba sklouznout na dlouhé skluzavce, to vyhrálo u obou našich dětí nebo v případě zájmu se tu dá zapůjčit prut a zarybařit si v jezírku, okolo kterého cesta vede. Vstup je z korutanskou kartou zdarma a celé se to dá absolvovat s kočárkem.

Pak jsme si dali oběd v Almgasthaus Seehütte, kde se dá sedět na terase přímo nad jezerem Falkertsee a kde mají také prolézačku se skluzavkou.

Jezero a nad ním hora? To je výzva!

falkert
Po cestě na Falkert, dole je vidět kousek Falkertsee

Z dalších procházek se nabízí třeba ta podél jezera, ale vyšplhat se dá i na některý z blízkých vrcholů. My jsme si vybrali Falkert (2308 m n.m.). Na něj vedou tři cesty. Šli jsme tou nejstrmější nahoru, protože syn má momentálně horolezecké období a obyčejná chůze po té delší, mírnější cestě by ho prostě nebavila. Vyšel to s úsměvem na tváři, šikula. Jako odměnu dostal nahoře ze schránky razítko na ruku.

Na vršku hory jsme si užívali neskutečné výhledy, byly vidět Vysoké Taury, Julské Alpy, ale i štíty pohoří Karawanken. Nádherné byly samozřejmě i zelené kopce Nockberge, které vypadaly jako talíř špenátových noků uprostřed.

falkert
Jsme na vrcholu!

Syna dokonce i cesta dolů ho bavila, šli jsme zadní cestou po dřevěných schodech, které počítal, vyšlo mu 165. 😀 Trasa byla dlouhá 4,5 kilometru s převýšením 450 metrů a zvládli jsme ji v pomalém tempu za necelé 4 hodiny. Dceru jsem nesla v nosítku na zádech (potřebovala jsem vidět pod nohy) a většinu cesty prospala, závěrečný úsek šla ale po svých, bavilo ji, že se jde okolo kraviček.

Na cestu si vemte určitě svačinu a dost vody plus nějaké to oblečení navíc, nezdá se to, nahoře je samozřejmě chladněji a může tu i foukat. S kočárkem se sem vydrápat nelze.

Já myslím, že naši tradici (zbořit se hned první den) jsme neporušili! 😀

DEN 2

Trojmezí Rakousko – Slovinsko – Itálie neboli 3Ländereck

landereck
Hřiště u horní stanice lanovky

Spodní stanice lanovky se nachází poblíž obce Arnoldstein, návštěvníky vedou ukazatelé. Hned u lanovky je i prostorné parkoviště, které je zdarma. Zdarma ani s korutanskou kartou ale není lanovka, zaplatili jsme za dva dospělé a děti 1 rok a 4 roky necelých 20 eur, předpokládám, že děti to měly zadarmo. Lanovka je klasická trojsedačka a jede docela dlouho, takže je potřeba se přiobléknout a je lepší vzít si menší děti do nosítka. Lanovka přepravuje i kočárky.

U horní stanice lanovky je Hütte, která funguje formou samoobsluhy „posuň tác“ a dá se najít i na terase a užít si nádherné výhledy hlavně na Julské Alpy včetně Triglavu. Také je tu dětské hřiště. Odtud se jde 1 kilometr pěšky k trojmezí. Dá se jít i s kočárkem, ale je potřeba počítat s tím, že se jde poměrně strmě dolů a pak zase nahoru.

Po cestě nejsou žádné hry pro děti, tak to bylo u nás trošku obtížnější, ale zvládlo se to. V sedle je tedy hospoda, kde je možno pojíst a popít a mají i hřiště pro děti. Těsně pod vrcholkem se páslo stádo koní. Na vrcholu je připravené nějaké to poležení i stín a je možno se kochat při pohledu na horu Dobratsch, dále na široká údolí a také velká jezera v dálce nebo vzadu na již zmíněné Julky. Jde se stejnou cestou nazpátek. Cesta byla dlouhá tam a zpět 2 kilometry a ušli jsme ji za hodinu včetně rozhlédnutí se a svačiny na trojmezí.

landereck

Na zvířata do Wildparku

Cestou zpátky jsme se zastavili v Alpen WildPark u města Feld am See. Sem je vstup s korutanskou kartou zdarma. Mají tu i vnitřní, dvoupatrovou expozici, která obsahuje velké množství vycpaných zvířat jak místních, tak i exotických a naše děti k mému překvapení bavila. Venku je připraven okruh, kdy se jde přímo mezi zvířaty jako jsou srnci nebo soby.

Pohladit kozy není vůbec problém, ale krmit nechtějí. Zvířata, která nejsou tak plachá, jsou ale v uzavřených výbězích, například mývalové, poníci a lamy. V areálu je i dětské hřiště a občerstvení, takže se tu dá strávit i více hodin. Venkovní část se dá absolvovat bez problémů s kočárkem.

DEN 3

Soutěsky Raggaschlucht a Groppensteinschlucht

Tyto dvě nádherné divoké soutěsky jsou od sebe vzdálené asi 5 minut cesty autem a jejich říčky se vlévají do stejného toku. Přesto jsou velmi odlišné.

Divoká Raggaschlucht

Raggaschlucht je úzká průrva ve skále, dlouhá asi 800 metrů, kterou divoce protéká velké množství vody a pořádně to burácí. Soutěskou se jde pouze nahoru (převýšení 200 metrů), na konci je velký vodopád jako třešnička na dortu a zpátky se jde po normální lesní cestě okolo, ta je ale poměrně strmá.

Nejblíž se dá parkovat pod soutěskou u hospody, kde jsme se po návštěvě soutěsky výborně najedli, k hospodě patří i dětské hřiště a ohrada s kravami a slepicemi. Parkovat se dá i cestou od hlavní silnice, ale zkuste najít místo až u hospody. Do této soutěsky nedoporučuji brát krosnu, dítěti byste odřeli na několika místech hlavu. Tuto soutěsku bych doporučila dětem asi od 4 let, možná i šikovné tříleté to ujde, mladší dejte do nosítka.

Velmi zajímavá Groppensteinschluch

Skrz Groppensteinschlucht protéká objemnější řeka než tou první soutěskou. Údolí je trochu širší a po cestě potkáte tři vodopády, nejdelší je dlouhý 30 metrů. I tady je doporučeno jít jednosměrně nahoru a zpět lesem, pak po málo frekventované silnici podél pastviny a nakonec cesta vede okolo hradu (ten je v soukromém vlastnictví a uzavřený) zpět na parkoviště.

Přímo u parkoviště je také občerstvení, kde mají něco na zub. Soutěska je dlouhá 2,5 km s převýšením něco přes 200 metrů. Pokud sem půjdete s malým dítětem pěšky, tak bych soutěsku doporučila tak od tří let, mladší vemte třeba do nosítka, dá se jít i s krosnou.

Jednu i druhou soutěsku nám trvalo projít 2,5 hodiny. Jak už to u rakouských soutěsek bývá, nelze je projít s kočárkem. Hodí se je navštívit jak v horké dny, protože se tu člověk osvěží, tak i naopak v dešti, protože zmokne tak jako tak. Náš čtyřletý syn obě soutěsky zvládnul s přehledem, měl ale na nohou stejně jako my dospělí trekové boty s hrubou podrážkou. Na mokrých dřevěných schodech, na které neustále stříká voda, to klouzalo. Obě soutěsky byly s korutanskou kartou zdarma.

DEN 4

Nockalmstraße

nockalmstrasse
Nejfotografovanější místo v Nockberge

Je to vysokohorská silnice, která protíná pohoří Nockberge. Je zpoplatněná, ale s korutanskou kartou je vjezd zdarma. U kasy obdržíte mapku, kde jsou vyznačená různá zastavení, chalupy, kde se dá najíst, parkoviště s úžasnými výhledy, WC, naučné stezky, hřiště a výstavy. Někdo tudy projíždí cestou z Itálie, někdo tu stráví půl dne a protáhne si nohy na některém z výletů a někdo, jako třeba my, si tu užije celý den. Projeli jsme ji celou tam a zpět.

Zajímavost: Všechny ostré zatáčky „Reidn“ na Nockalmstraße jsou pojmenovány dle místních květin a to v místním dialektu.

Stezka elementů

rovnováha
Rovnováha

To je taková relaxační stezka, kterou ocení asi hlavně jogíni. Má 12 zastavení ve tvaru osmičky s různými úkoly. Některé baví i děti. Např. stoupnout si, natáhnout ruku a obkroužit dokola čáru, kde je horizont. Hora – strom – hora – máma – hora – táta – hora – strom – kráva. Syna tohle hodně pobavilo.

Některé úkoly pro děti moc nejsou (například stoupni si, zavři oči a dýchej, hahaha), tam jsme ale vždycky vymysleli náhradní úkol, třeba hoď šišku na cíl. Adrenalinem bylo procházení mezi kravami, kterých tu bylo zrovna mnoho a měli jsme z nich respekt. Místní (v celých Korutanech) doporučují se jim vyhnout obloukem, obzvlášť, pokud s sebou máte psa. Stezku jsme měli prošlou přibližně za půl hodiny.

stezka

Stezka okolo jezera Windebensee

Prochází se přírodou plnou květin a Rakušané tu šikovně instalovali i informační tabulky s názvy květin. Nechybí tu lávky a krásné pohledy na jezero. Čtyřletého syna to tu překvapivě dost bavilo, nemohli jsme ho odtud dostat, přitom šlo čistě o přírodu. V jezírku byla průzračně čistá voda, díky které jsme mohli na dně vidět třeba pijavice a mnoho koster žab.

Chalupa Glockenhütte

Tady jsme se výborně naobědvali, navíc tu je venkovní hřiště.

Biosphärenpark-Zentrum Gasthof Nockalmhof

Výstava zkamenělin a roční a čtyřleté dítě? My jsme si řekli… To je urrrčitě nebude bavit. Tak to jsme se spletli. Ti dva byli úplně nadšení! Na výstavě můžete obdivovat nádherné zkameněliny různých živočichů i rostlin. Uvnitř je i 3D kino, což si s dětmi neumím představit (kvůli těm brýlím), dá se tu i najíst a hlavně je vzadu na dvorku větší hřiště s tématikou NETOPÝŘI. V domečku jsou i různé interaktivní hry.

To je vše, co jsme tu navštívili, je toho tu na trase ale více. Byli jsme trošku omezení tím, že nám téměř celý den pršelo. Užili jsme si to tu i tak, ony ty černé mraky mají taky něco do sebe.

DEN 5

FamilyWald – stezka v korunách stromů

familywald

Family Wald je volnočasové venkovní hřiště vystavěné v hlubokém lese na kraji Osišského jezera. Má tři části. Jedna se hodí pro všechny věkové kategorie a je to stezka v korunách stromů plná různých her, lávek a lanových mostů. Je dobře zabezpečená a tak tudy může procházet i 1,5 roku staré dítě jako v našem případě.

Druhá část se hodí pro starší děti a jde o lanové centrum, kdy se všichni jistí jako na ferratě a lezou po mnoha prvcích ve vyšších úrovních stromů, najdete tu třeba i mostky a lanovky. Třetí částí je horská dráha Fly-line, po které se můžete dostat zpět dolů a hodí se možná už pro tříleté děti, které jedou se svými rodiči. My jsme si stezku dali dvakrát nahoru po lávkách a dolů horskou drahou (já + čtyřletý syn spolu). U kasy je občerstvení s terasou s výhledem na Ossiachsee.

Z jídel je to tu skromné, mají, mám dojem, jen pizzu a hříšně drahé preclíky. Vstupné na stezku a Fly-line se s korutanskou kartou neplatí. Platí se ale parkovné na parkovišti poblíž hasičské stanice, je tu automat, kde si volíte sami, jak dlouho tu chcete parkovat, pár hodin stojí pár euro. My jsme tu strávili asi 2,5 hodiny. Stezka se pro kočárky moc nehodí, protože jsou tu občas schody, ale na těch můžete kočárek vynést, široké je to tu dostatečně.

Hiasl Hütte v Hochrindlu

hiasl

Pak jsme přejeli do malého horského střediska Hochrindl. Tady měla být dětská stezka Zirbenzapfi Erlebnisweg, jenže ta je celý letošní rok (2019) v rekonstrukci. Úplnou náhodou jsme tu ale objevili Hiasl Hütte a to bylo něco!

V chalupě se dá najít a napít, třeba na terase, a u chalupy je obří dětské hřiště, na kterém je snad úplně všechno, co může hřiště mít. Houpačky, prolézačky, klouzačky, trampolíny, lanová dráha, tunely, pískoviště ve stylu Bořek stavitel, balanční hry, odrážedla, králíčci v ohradě, posezení a poležení, na jedné straně šťavnatě zelený modřínový les a na druhé straně výhledy na krásné kopečky Nockberge.

Nejlepší na tom bylo, že jsme byli na celém hřišti celé odpoledne plně sami! V chalupě také půjčují kola, k dispozici jsou i vozíky za kolo pro dvě děti nebo dětské sedačky na kolo.

Koupání v termálních lázních

Večer jsme já a syn zaběhli do termálních lázních Römer v Bad Kleinkirchheimu. Platí se sem vstupné, korutanská karta ale zajišťuje alespoň slevu. Mají tu část pro malé děti, brouzdaliště s pár hračkami. Do větších bazénu je potřeba dát dítěti rukávky. Myslím, že je lepší se vykoupat někde venku, těch možností je v Korutanech strašně moc a jsou tu místa, kde jsou lépe připraveni na dětské návštěvníky.

DEN 6

Údolí Maltatal

Malta je obrovská přehrada na konci hlubokého údolí. Původně jsem tenhle výlet chtěla odsunout za jiné, přírodní poklady. Mě moc ty umělé stavby, které zasahují do přírody, neberou. Nakonec jsme sem ale jeli a jsem moc ráda, zažili jsme tu totiž spoustu nových věcí. Třeba jsem si sáhla na tuto obrovskou přehradu a taky jsem zažila závrať na vyhlídce, která má průhledné dno a člověk vidí hluboko pod sebe. Poprvé v životě jsem jeli serpentinou v tunelu. A ohromily mě ale i přírodní krásy, je tu totiž po cestě několik vysokánských vodopádů.

Vjezd do Maltatalu je s korutanskou kartou zadarmo včetně parkování, WC a vyhlídkové plošiny na přehradě.

Vodopád u tunelu zpříjemní čekání na zelenou

Na silnici potkáte dvoje semafory. Ten spodní má čekací dobu 22 minut, což je dlouhá doba, obzvlášť s dětmi. Jenže hned u silnice je nádherný vodopád. V praxi to vypadá tak, že semafor ukazuje, kolik minut zbývá do změny červené na zelenou. Všichni přijedou, vypnou motory a jsou se podívat na vodopád. I u vodopádu je nainstalovaný displej, který odpočítává čas, můžete se tak nerušeně kochat padající vodou. Druhý semafor, který po cestě potkáte, má čekací dobu mnohem kratší.

Po přehradě se dá projít i s kočárkem. Je možné tu absolvovat prohlídku útrob přehrady, v budově je ale i výstava na téma vodohospodářství a elektřina. V budově je i lehce luxusnější restaurace s výhledem na přehradu. My jsme jeli ještě kousek až k chalupě Gasthaus Kölnbreinstüberl, kde mají nekontaktní kozy, pstruhy a také menší dětské hřiště a najedli jsme se tu úplně výborně, mají tu domácí babiččiny pokrmy. Na nějakou dobu děti zabavil sníh, který ležel za chalupou, připadalo mi, jako by viděli sníh poprvé v životě, syn byl například překvapený, jak sníh studí… 😀

Ze všech stran se na nás dívaly obrovské hory pokryté sněhem nebo ledem. Výhledy a atmosféra se dají těžko popsat. Rozhodně je tu ale mnohem větší zima než dole v údolí, přibližně o 10 stupňů. Nejen, že jsme vysoko, ale zima sálá i z toho sněhu. Dají se tu i podnikat různé výšlapy. My jsme měli ale v plánu zastavovat postupně cestou dolů.

Procházka k Melnikfall

Pro auta tu jsou připravená dvě parkoviště. Procházkou se projdete až k vodopádu Melnik, na který je možné si i sáhnout. Pěkně u toho zmoknete. 🙂 Cesta z horního parkoviště se moc nehodí pro kočárek, místy je to úzká pěšinka hned za svodidly. Z dolního parkoviště by šlo s kočárkem k vodopádu jít, ale v době naší návštěvy (červenec 2019) bylo parkoviště uzavřené.

Wassererlebnispark Maltatal

Tohle je takový dětský vodní zábavný park pro děti. Je postaven kousíček od vodopádu na potoce Fallbach, ke kterému je možné se projít. Pro děti tu najdete mnoho vodních prvků, ale i klasické „suché“ hry. Je to tu minimálně na hodinu, ideálně na 2-3. Korutanská karta zajišťuje slevu na vstupném. Dá se tu chodit i s kočárkem.

Kousek odtud je i Esselpark, kde mají kromě oslů i různá jiná domácí zvířátka. Návštěvu jsme ale už nestihli. Korutanská karta tu neplatí, možná při jejím předložením dostanete slevu na vstupné.

DEN 7

V apartmánu jsme se rozloučili a po cestě jsme ještě podnikli dvě zastavení.

Reptilienzoo Nockalm

Vstupné sem je s korutanskou kartou levnější. Najdete tu velké množství hadů a k tomu krokodýla, pár pavouků, švábů a ještěrek. Strávili jsme tu asi 45 minut a nemohli jsme odtud čtyřletého syna dostat. Zato 1,5 roku starou dceru to moc nebavilo. Asi se tu dá pohybovat i s kočárkem, ale lepší je vzít dítě do náručí.

Lanovka Turracherhöhe + stezka na téma čas s králíčkem Nockym + bobová dráha Nocky Flitzer

Průvodce stezkou – Nocky

Webovky areálu najdete tady. Ve městečku Turracher Höhe jsme zdarma zastavili poblíž jezera. Lanovka je s korutanskou kartou zdarma, bobová dráha Nocky Flitzer něco stojí, asi 12 eur platí dospělý a 4 eura čtyřleté dítě. Zajímavé na lanovce bylo, že se na ní střídají kabinky a lanovky. Nahoru si můžete vybrat, zda chcete kabinku nebo pětimístnou lanovku. Dolů je možno jet pouze kabinkou nebo po bobové dráze. Na tu je možno jít i s dítětem, je bezpečně vyvedená. Nevím, zda tu mají věkové omezení, ale šla bych na ni s dítětem starším 3 let. Lanovka vyveze i kočárek.

Nahoře je dětská stezka, po které děti provází maskot, králíček Nocky. Na okruhu jsou pro děti připravené různé hry, třeba skok do dálky, měření rychlosti běhu, prolézačka, vodní hrátky nebo sestavování ozubených koleček z hodinek.

Po cestě sbírají děti symboly, které se po zmáčknutí králíčkova čumáčku vyříznou do kolečka, které děti obdrží už při koupi jízdenky na lanovku. U lanovky je ještě extra dětské hřiště, navštívit můžete restauraci Almzeithütte nebo vrcholek hory, který je hned za lanovkou. Ani tady nechybí krásné výhledy do okolí. Dal by se tu určitě zvládnout i výstup na nějaký z okolních kopců.

Nejbližší vrcholek

Co jsme nestihli:

  • rozhledna Pyramiden kogel u Wörthersee
  • hrad Landskron + Affenberg s opicemi + Adler Arena s dravci
  • lanovko-vláček Reisseck
  • lanovkou na Gerlitzer
  • Wurzelpark Arriach – spousta zábavy pro děti
  • koupání v jakémkoliv z jezer – nám buď večer nezbyl čas nebo bylo ošklivo
  • vodopád Silberfall u Waidachu
  • soutěska Tscheppaschlucht Ferlach
  • soutěska Barbarossa Schlucht
  • stezka Märchenwandermeile a soutěska Drachenschlucht
  • Tierpark Rosegg
  • Bios Mallnitz

Další týden nebo dva bychom se tu rozhodně nenudili! Ale jsem vděčná za ten jeden týden, bylo tu nádherně!

Video

Na závěr tu mám krátké video z Nockberge.

Top 8

Výběr! 8 výletů, které se opravdu povedly.

  1. Heidi Alm Kinder Erlebnis Park – dětská stezka a možnosti občerstvení i výletů
  2. Alpen WildPark u města Feld am See – zvířátka, dětské hry a občerstvení
  3. Groppensteinschlucht – voda a schody u našich dětí vždycky vedou, navíc u parkoviště je i možnost občerstvení
  4. Nockalmstraße – Tady jsme fakt cítili čistou přírodu, občas i krávy, to je pravda. 🙂 Kromě toho tu jsou i různé hry pro děti a… Jídlo!
  5. FamilyWald – stezka v korunách stromů – tady jásá každé dítě
  6. Hiasl Hütte v Hochrindlu – obří dětské hřiště, možnost najíst se a procházky po okolí
  7. Údolí Maltatal – zábava na celý den – procházky přírodou, herní místa, ale i možnost občerstvení
  8. Stezka Nocky Flitzer – dětská stezka, občerstvení, bobová dráha i pro malé děti a možnosti výletů po okolí

Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.

Napsat komentář

Close Menu