Cílem dovolené v Rakousku byly tentokrát Dolomity, které se nachází ve východním Tyrolsku nedaleko města Lienz. I tato část Alp je skvěle vybavená tak, aby potěšila návštěvníky kteréhokoliv věku, zejména děti. Těm našim je letos 4 a 7 let. Užili jsme si koupání v přírodním jezeře, brodění a procházení soutěskami, jízdu na bobové dráze, první lezení v lanovém parku, hlazení domácích zvířat, tématická dětská hřiště či výbornou gastronomii, a to vše s výhledy na hory.

Mě osobně se velmi líbilo, že na výletních cílech nebyly žádné velké davy, jako to bývá na těch známější / profláklejších místech. Za celý týden jsme stáli jednu jedinou frontu, jinak jsme šli na řadu hned, v hospodách to též odsejpalo a všude byl i větší klid, zejména během přežvykování wienerschnitzelu. Tomu říkám relax!

Stezka na Golzentipp
logo

Ubytování

Penzion Ferienhof Rindler je typem ubytování, které máme nejradši a kde v jednom domě hostitelská rodina bydlí i nabízí apartmány, v tomto případě dva. Nachází se v malé vesničce Schlaiten, kterou najdete poblíž města Lienz, vzdálenost autem je asi 10 minut. Paní Andrea je velice milá a lze se na ni s čímkoliv obrátit. Apartmány můžete najít na Bookingu i Airbnb.

Vybavení apartmánu

My jsme bydleli konkrétně v apartmánu č.1, který je prostorný, má velmi dobře vybavenou kuchyň, dvě oddělené ložnice s pohodlnými matracemi, pěknou koupelnu a zastřešenou terasu. Když pršelo, děti využily i super stavebnice, které jsou k dispozici v malé společenské místnosti hned u vstupu do domu. Co by mohlo někomu možná chybět:

  • gauč – na TV se kouká od stolu; kdo po dni v Alpách neusíná dřív než děti, tomu se tedy klaním, k TV jsem se opět nedostala, takže jsem gauč nepostrádala
  • stolička k umyvadlu a zábrana k posteli – obojí si automaticky vozíme svoje, ale je možné, že by je nám hostitelka též poskytla

Vně penzionu

Na zahradě je k dispozici skluzavka, pískoviště, bazén (výška vody cca 120 cm) a trampolína.

Parkuje se přímo u domu, jsou tu stání rezervovaná pro ubytované.

Ve vesnici je pod kostelem moc pěkné větší dětské hřiště vyrobené převážně z přírodních materiálů. Co se týká obchodu, asi 5 minut autem od penzionu je Spar.

Soutěsky tu mají taky 🙂
logo

Cesta Praha – Lienz – Praha

Jeli jsme tam i zpět přes Budějice, Linz a Salzburg. Směrem tam jsme zastavovali jen na odpočívadlech, zvažovali jsme pozastavení u Mondsee, ale tentokrát nebylo vyběhání potřeba. Nejvyšší hory jsme podjeli pomocí placeného tunelu Felbertauerntunnel, průjezd osobního auta stojí aktuálně 11 eur.

Po cestě zpátky jsme si místo tunelu užili Grossglockner Hochalpenstrasse a zaběhli se podívat i do opravené soutěsky Liechtensteinklamm. Více se dozvíte na konci článku.

Nová část cesty v oblíbené Liechtensteinklamm
logo

Den 1: Lanovka v Lienzu přímo nad hradem

U spodní stanice lanovky jsou připravena parkoviště s dostatkem míst i o víkendu. Schlossbergbahn je kombinací kabiny a čtyřsedačky a můžete si vybrat variantu, kterou máte raději. U horní stanice je to zábavný ráj. Co tu najdete?

  • mazlicí zookoutek – kozy a ovečky lze podrbat i bez krmiva, dále tu jsou i králíci, morčata, poníci (koušou) a nějaký ten kur
  • vodní hřiště – je menší a celé schované ve stínu
  • minigolf (nestihli jsme)
  • lezecký lanový park
    • Návštěvníci dostanou helmy, jistící set a krátkou instruktáž v němčině nebo angličtině. Doporučuje se pohodlné oblečení, boty vhodné na lezení (trekové nejsou nic moc, ale dá se to) a svázané vlasy.
    • Pro školkové děti je tu Kidspark, kde se děti též samy jistí pomocí ferratového setu a rodič na ně pohodlně dosáhne ze země.
    • Nejlehčí trasy lezeckého parku jsou vhodné pro děti od 110 cm výšky, náš kluk se na to těšil snad 4 roky, tak se konečně dočkal. Nenechte se mýlit, i já se na těch modrých zapotila.
    • Součástí tras je i Flying Fox.
  • bobová dráha dlouhá téměř 3 kilometry, kterou se dostanete zpět dolů – samostatně na této bobovce mohou jet děti od 8 let, zážitek to byl skvělý, jen pro úplnost: jela jsem v pohodě s dítětem i batohem.
  • nechybí tu ani restaurant (nezkoušeli jsme)
Kontaktní zoo

Druhou lanovkou ještě výš

Také je tu možnost vyjet další lanovkou Hochstein 2 ještě výše do cca 1500 metrů nad mořem, jedná se o dvojsedačku. Nahoře je příjemná hospoda, kde se můžete na terase nebo uvnitř výborně nadlábnout a osvěžit a třeba se i vydat na některý z výletů. Vyjít se dá na vrchol Hochsteinu, pokud děti zvládnou vyjít převýšení cca 500 metrů (my s díky odmítli). Mnohem blíž je umělá nádrž Hubertusteich nebo trochu vzdálenější vyhlídkový posed, kam jsme se vydali my, je to cesta roubená malinovníky, které v červenci plodí nejvíc, takže žádný sprint nečekejte, nám procházka lesem trvala 2 hodiny. Mimochodem, u horní stanice obou lanovek můžete potkat i lamy, které na kopci chovají.

Lamy se nechaly taky pohladit

My jsme tento den podnikli následovně: 1. lanovka – 2. lanovka – procházka na posed – oběd – lanovkou zpět do mezistanice – drbání koz – vodní park – lezecký park – bobovkou dolů. Takto výlet zabere celý den. Nevýhodou tohoto výletu je cena, není to zrovna levná zábava, když se vše sečte.

2,7 km po bobovce
logo

Den 2 – koupání v Tristachersee

V celém týdnu nás čekal jen jeden horký den bez srážek, takže plán byl jasný, koupání na nejhezčí plovárně široko daleko. Tristachersee leží přímo nad Lienzem a je u něj připraven parking, který lze platit hotově i kartou, velmi pohodlné je ale přijet sem z Leinzu některým z autobusů.

Cesta k vstupu na plovárnu je krátká. Na pokladně si můžete zapůjčit i slunečníky a lehátka. V areálu se dá spočinout na trávě přímo u vody, ale i na louce kousek od jezera, v obou případech je možnost ulehnout na slunci i do stínu. Nechybí občerstvení, kde se dá najít i napít či převlékací kabinky s možností uložení věci pod zámek. Ty nejmenší potěší i dětské hřiště (prolézačky se skluzavkou a pískoviště s plachtou proti slunci).

Plovárna se v létě otevírá v 9 a celé dopoledne tu bývá poloprázdno.

Vstup do vody je ideální pro děti, pozvolný. Podklad je kamínkový, ocenili jsme boty do vody. Voda je průzračná a byla spíš teplejší. Dají se zahlédnout rybky.

Celodenní výhled zpod slunečníku

Kdo má chuť i na procházku, může jezero obejít, většina cesty vede ve stínu stromů.

logo

Den 3 – soutěsky Geisslochklamm a Ochsenschlucht

Soutěsky se nachází vzájemně v docházkové vzdálenosti a z Lienzu k nim dojedete za půl hodiny autem, najdete je za obcí Feistritz. U každé z nich je připraveno parkoviště. Co se týká vzhledu a terénu, každá je jiná, vyplatí se navštívit obě. Co je spojuje, je fakt, že jsou obě přístupné volně po celý rok, samozřejmě na vlastní nebezpečí. Pokud se sem nevydáte zrovna v časech nějakých prudkých dešťů, pak shledávám tyto soutěsky pro děti spíš bezpečnějšími mezi těmi, které jsem s rodinou v Rakousku navštívila.

V blízkosti těchto soutěsek jsme nenatrefili na občerstvení, doporučuji tedy vzít jídlo s sebou, případně v blízkém městečku Graifenburg je supermarket a několik možností občerstvení.

Geisslochklamm

K začátku soutěsky se jde necelý 1 kilometr po hladké asfaltové cyklostezce, takže kdybyste chtěli vzít kolo nebo odrážedlo a u soutěsky jej třeba ponechat, máte možnost, s kočárkem je to stejné. Soutěska s vozidly sjízdná není.

Mimochodem, cyklostezka podél Drávy vypadá lákavě. Současně je její existence zde nevýhodou, protože po ní projíždí cyklisté a člověk musí pobíhající děti trochu hlídat.

Na začátku soutěsky najdete tábořiště, posezení a kadibudku.

Pak už se můžete ponořit mezi zvyšující se skály. Cesta vede po pěšinkách a mostcích a je tu také umístěno velké množství laviček. Občas si při chůzi budete muset pomoct rukama. Konec není značený, prostě se otočíte ve chvíli, kdy už není moc pohodlné pokračovat a jde se stejnou cestou zpátky.

Výlet nám zabral asi 1 hodinu.

horní část soutěsky

Ochsenschlucht

Od parkoviště se jde širokým korytem říčky asi 1 kilometr, až se dojde k přehradě. Tady teprve začíná ta nejlepší zábava. V této soutěsce totiž nejsou žádné mostky a místy je třeba brodit. Rozhodně doporučuji vzít si boty vhodné do vody nebo i oblečení, pokud se bude někdo schválně nebo omylem koupat. V nejhloubějších útrobách soutěsky se provozuje canyoning, s malými dětmi se proto stejně jako u předchozí soutěsky otočte, až dosáhnete svého výkonnostního maxima.

Strávili jsme tu asi 2,5 hodiny a naše děti tuhle soutěsku řadí k těm nejlepším zážitkům z celé dovolené.

logo

Den 5 – vodní stezka k vysokému vodopádu Maria Hilfe

Od stezky „dobrodružná vodní cesta“ jsem si podle popisu slibovala hodně. Očekávala jsem interaktivní prvky, které tu ale nenajdete a ze začátku jsem cítila zklamání. Nakonec jsem musela uznat, že jsou po cestě zajímavé věci a my si výlet dobrodružný udělali. 🙂

Část výletu je sjízdná s kočárkem a je to můj tip č.1, pokud hledáte v východním Tyrolsku výlet právě s kočárkem. Z Lienzu se do St. Jacoba autem dostanete asi za 40 minut.

Parkování

Auto jsme nechali na parkovišti poblíž lanového parku, který byl zavřený. U něj je velké dětské hřiště, na kterém najdete i vodní prvky a dostatek stínu. My jsme si jej nechali až na konec celého výletu jako motivaci.

Vyrážíme na západ. Cesta je rovná a jednotvárná, ale zachraňují to maliníky, které právě plodí a jsou prostě všude.

Dojde se k přírodním sádkám s pstruhy, to je velká podívaná.

Pak nás těší lávky a mostky přes mokřejší část lesa. Po cestě je i jeden mlýnek, kde si děti mohou chvíli pohrát.

Dále se konečně dojde k patě vysokánského vodopádu Maria Hilfe. Najdete tu povídání o mlýnech, včetně ukázek. Pro děti je tu malé jezírko s žlábky a přesunovatelnými mlýnky. Zde končí část sjízdná s kočárkem. Je možné se vydat stejnou cestou zpět. Kdo by chtěl navštívit pouze vodopád, vězte, že parkoviště je tu také a to včetně dětského hřiště. Co se týká této spodní části výletu, nenašla jsem tu žádné občerstvení. Restaurace vyznačené na mapách patří k ubytování.

Výlet se dá ale i prodloužit a to na vyhlídkovou terasu, která se nachází asi v půli vodopádu. Cesta vede strmě nahoru, převýšení je asi 100 metrů. Dolů se dá jít buď stejnou cestou a nebo jít po delší, ale pozvolnější lesní cestě, na kterou narazíte kousek nad vyhlídkovou terasou.

Nebo můžete jít ještě o kus výš (asi 150 výškových metrů) a dojdete k hospůdce, kde jsou velice milí a kde si pochutnáte na domácí kuchyni. Nic smaženého tu nečekejte.

Dolů k patě vodopádu jsme se vrátili tou delší a pozvolnou lesní cestou a pak jsme pokračovali po stejné cestě údolím a zakončili výlet dlouhým pohráním na hřišti. Výlet byl celodenním (cca 5 hodin plus cesta).

logo

Den 6 – dopoledne Kindermeile am Golzentipp a odpoledne Wichtelpark Sillian

Kindermeile am Golzentipp

Cesta na parkoviště u spodní stanice lanovky sem zabere z Lienzu autem asi 40 minut. V létě je na parkovišti dostatek parkovacích míst. Jde o lanovku kabinkovou, pozor na provozní dobu, mají tu polední přestávku.

U horní stanice začíná skvělá hravá dětská stezka, která je dlouhá 4 kilometry s převýšením asi 100 metrů. Jedná se okružní cestu. Je vhodná i pro kočárky, které zvládnou kamenitý terén. Trasu stezky jsem vyznačila na této mapě. Na stezce je umístěno 12 krásných herních prvků, včetně vodních. Děti ujdou 4 kiláky, ani neví jak, zvládnou je i děti školkového věku. Kdo je zdatnější, může si stezku prodloužit na některý z blízkých vrcholů, nejoblíbenějším je hora Golzentipp s křížem.

Na jaké hry se můžete těšit?

  • Dlouhá a dvojitá paralelní kuličkodráha! Děti tedy mohou závodit, čí kulička se dokutálí do cíle dřív. Kuličky jsou to ty větší dřevěné a je možné je zakoupit v automatu tady přímo u dráhy za 2 eura jednu. My si nosíme kuličky s sebou svoje a perfektně nám sem pasovaly ty z krkonošského Farmaparku Muchomůrka.
  • Něco jako opičí dráha se skokem dalekým
  • Prověř svých šest smyslů
  • Vodní hřiště s mlýnky
  • Lezecké hřiště
  • Relax u nádrže s pexesem
  • Bludiště a veselé zrcadlo
  • Traktůrek a vodní hřiště se šroubem
  • Bosochodá stezka
  • Poznej okolní vrcholky (ode mě bod za originalitu, potěšilo)
  • Tunely
  • Houpačky
  • Po cestě zpátky znovu potkáte opičí dráhu a kuličkodráhu, to byl jásot!

Když nebudete děti popohánět a vezmete si dost svačiny, dá se tu strávit i celý den. My jsme je pohrát nechávali tak akorát a vyšlo to nakonec celkem na 3 hodiny.

Není tu žádný stín, takže je lepší sem výlet naplánovat ve dnech, kdy jsou mraky, což byl náš případ, ale nikdo mi už asi nevysvětlí, jak jsem se přes ty hutný mraky mohla tak hrozně spálit. 🙂

Co se týká občerstvení, u horní stanice lanovky stojí ConnyAlm, horská hospoda s terasou. V některých dnech vás tu obsluhují u stolu, ale připraveni jsou i na případný samoobslužný provoz s tácem, ten funguje ale spíš asi v zimě. Přímo u hospody je vodní hřiště se stavidly včetně lopatiček a kyblíčků.

Wichtelpark Assling

No a pak jsme vesele přejeli do městečka Assling, kde je moc pěkný zdarma přístupný areál, kterým provází skřítek a kde se děti i rodiče skvěle vydování, posuďte:

Lanový / lezecký park

  • je placený
  • je otevřeno do 17.h s tím, že takový nejčastěji využívaný vstup je ten základní na dvě hodiny.
  • dostanete helmuta, postroj a krátkou instruktáž
  • je možné si zapůjčit i rukavice
  • pro nejmenší děti jsou tu dvě nízké lezecké stezky, na které se děti samy jistí a současně na ně ze země pohodlně dosáhne rodič
  • stezky v korunách stromů mají 3 obtížnosti
  • nejlehčí stezky tu mají dvě a jsou vhodné pro děti od 110 cm a výška opravdu odpovídá. S čím měl syn problém, to je váha, kdy například nedojel na konec prvku, protože je moc lehký, ale pokud se tohle stane, rodič může pomoc, například jet s ním a je proto šikovnější, když jde rodič až za dítětem. S dětským návštěvníkem se ty dvě stezky za 2 hodiny stihnou tak akorát, kdo je pomalejší, i jedna stezka je zážitkem, kdo je rychlejší, může si ještě užít jízdu po lamech přes jezírko.

Dále v areálu najdete:

  • parkovací místa u vstupu
  • minigolf (půjčují zde hole, funguje jen za hezkého počasí)
  • spoustu dřevěných hradů, skluzavek, hodně dlouhého tobogánu
  • vodní prvky
  • důlní hřiště
  • 2 lanovky a další herní prvky
  • toalety
  • rychlé občerstvení (většinou smažené typy jídel nebo uzeniny, limonády a zmrzlina)
logo

Den 7 – dopoledne zoopark Assling a odpoledne soutěska Galitzenklamm

Wildpark Assling

U zooparku je dostatek parkovacích míst.

Nám se velmi osvědčilo přijet na 11, kdy otevírá bobová dráha, a hned jít na ni. Je totiž mimo areál zooparku. Pokud nemáte s sebou oběd, je ideální po bobovce využít hospodu, pak tu bývá víc lidí. Pak jsme se s plnými břichy vydali do zooparku a nic nás už nehonilo.

Něco málo k bobové dráze: děti na ni smí jezdit od 7. narozenin, na typu postavy nesejde, drobnější vypodloží zezadu. Děti smí jezdit s rodičem je do osmi let. Lákavě zní výhodné jízdné 2+1 jízda zdarma, využili jsme, jedna nestačí. 🙂

Zoopark

Je jediným zooparkem, který jsem ve východním Tyrolsku našla. Najdete tu domácí, ale i evropská divoká zvířata. Prohlídka je vymyšlená jako okruh, na kterém potkáte i různé hry pro děti, třeba lezeckou stěnu nebo kuličkodráhu (sem ta kulička z Muchomůrky seděla hůř, ale automat na dřevěné kuličky tu mají kdyžtak také). Celkově jsme v areálu strávili asi 3 hodiny.

Soutěska Galitzenklamm

Výlet do soutěsky Galitzenklamm je to krátký, cca na půl hodiny. U vstupu dostanete helmy zejména proto, abyste si v poslední části neodřeli hlavu. Malé helmy pro děti tu nemají, dostávají ty stejné jako rodiče, tak těm nejmenším dětem může helma padat. Cesta není průjezdná s kočárkem. Co se týká bezpečnosti, patří k těm zajištěnějším, dítě nemá kde propadnout kvůli plnému zábradlí, přes které zároveň ale nevidí.

Co rodiny s dětmi hodně potěší, to je větší vodní park ve spodní části areálu. Berte dětem oblečení do vody / plavky, ručníky a boty do vody. My jsme tu strávili 2 hodiny. Podle mě je lepší jít sem odpoledne, aby se děti zmrzlé z vody ohřály na slunci, zdá se mi, že sem dopoledne nesvítí slunce.

Je tu také lezecký park podobný dvěma navštíveným viz výše. Je ale uzavřený a vzhledem k tomu, že stromy, na kterých jsou prvky umístěny, jsou mrtvé, předpokládám, že už se nezpřístupní, spíš tipuji, že proběhne demontáž. 🙁

Soutěska je velmi známá díky ferratám, některé prochází přímo nad korytem divoké řeky.

Občerstvení tu sice není, ale jsou tu automaty na nápoje. Také zde najdete toalety.

logo

Den 8 – cesta do ČR přes Grossglockner Hochalpenstrasse a Liechtensteinklamm

Na vysokohorské stezce můžete vidět kromě nejvyšší hory Rakouska, dalších vrcholů, ledovce, jezer a mnoha vodopádů třeba i květinovou stezku a hřiště „od vajíčka po housenku“. Po cestě je spousta vyhlídkových míst a hospod, či možností výletů.

U severní mýtné brány se nalézá i zoopark / zábavní park, ale bylo v ten sobotní den narváno, tak jsme zvolili přejezd do Liechtensteinklamm, kde bylo v tuto pozdní odpolední hodinu téměř prázdno. Soutěska je svojí divokostí jednou z nejkrásnějších, co se dá v rakouských Alpách navštívit a je díky chodníkům a zábradlím poměrně bezpečná, jen pozor na kluzký povrch v místech, kde voda celoročně padá soutěskou.

logo

Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.

Napsat komentář