Rhodos bývá spojován s příjemným válením na pláži. Dá se tam toho najít ale mnohem, mnohem více. Vyrazili jsme tam s cílem ukázat našemu dvouletému moře, ale zvládli jsme i několik výletů. Rhodos je tak rozmanitý.
Něco málo o tomto ostrově… Na délku ostrov měří zhruba 78 km a na šířku 38 km, takže se dá objet autem i za den. Do Turecka je to pouhých 17 km po moři. V blízkosti leží také ostrov Kos. Na ostrově žije něco přes 115 tisíc obyvatel.
Ubytování
Jasně, že by se dalo bydlet romantičtěji někde víc v soukromí. Má to určitě své kouzlo. My ale pro letošek vybrali hotel Pegasos s plným komfortem, abychom se o nic nemuseli starat. Byla jsem v druhém trimestru těhotenství a bylo mi špatně, takže jsem za servis byla fakt ráda.
Hotel se nachází na severním konci městečka Faliraki. Od letiště je to asi půl hodiny autobusem. Na dovolenou jsme jeli poslední týden v září, kdy bylo na ostrově od 30°C postupně do 27°C, na konci trochu zesílil vítr a přiletěly mraky. Moře bylo ale vyhřáté krásně. Je to jeden z mála ostrovů, kde bývá na konci září takhle pěkně.
V autopůjčovně doporučované cestovkou jsme si půjčili auto. Autopůjčoven je tu mnoho a mnoho. Nám vyřizovala půjčení auta delegátka cestovky, té jsme nahlásili hmotnost dítěte a auto nám přivezli rovnou s vhodnou autosedačkou.
Údolí motýlů Petaloudés
To je taková asi nejznámější zajímavost ostrova Rhodos. Zaparkuje se zdarma v dolní části údolí a můžete se začít kochat. Nahoře je možno se občerstvit. Cesta zpět se jde stejnou trasou. Protože je trasa částečně po schodech, nehodí se sem brát kočárek. Naše dvouleté šlo až na pár poponášení samo a výlet trval dvě hodiny. Motýli jsou v údolí do té doby, než se ochladí a začne pršet, což bývá prý v říjnu.
Motýl se jmenuje přástevník kostivalový. Krom motýlů jsme viděli i pár ještěrek a hlavně jsou v potoce krabi, těch jsme zahlédli asi deset, jen se musí pořádně koukat. Stejně jako přástevník mají dobré mimikry.
Farma of Rhodes
Cestou z Petaloudés se jede okolo farmy se zvířaty, kde je možnost zvířata krmit. To bylo kromě moře asi neoblíbenější místo celé dovolené pro celou rodinu. U vstupu se vyfasuje zob pro pštrosy nebo pytlíky zeleniny pro ostatní zvířata. My doporučujeme nebrat žádný zob a vzít několik pytlíků se zeleninou. 🙂 Oni ti pštrosi nejsou moc pro děti, dost se do toho opírají. Ale neklovou do živého, to zase ne.
Z dalších zvířat je možno vidět a krmit velblouda, lamy, osly, prasata a kozy. Kozy jsou ve výběhu, kam lze jít za nimi dovnitř, my jsme je krmili zvenku přes pletivo, protože na nás uvnitř skákaly.
Na konci cesty jsou ještě různé druhy drůbeže a ptactva. A taky restaurace a obchod s farmářskými výrobky. My jsme tu dostali pštrosí péro a věnovali ho babičky kocourovi. Byl tu opravdu milý personál. Stihli jsme sem zajet po pár dnech ještě jednou. Farmu jde pohodlně projít s kočárkem.
Lindos
Na jih do Lindu se jede podél východního pobřeží. Za dobré viditelnosti je vidět turecké pobřeží, které není daleko. Městečko Lindos je moc pěkné, ale dojem trochu kazí davy. Připadali jsme si jako v historické části Prahy uprostřed sezóny.
Z městečka se jde na kopec, na kterém je postavena akropole. Z té je, jak to bývá, krásný výhled, nejhezčí jsou dvě mořské zátoky s azurovou vodou a plachetnicemi. Nahoru je možno se nechat vyvézt na oslících, to ale není nic pro nás, je nám jich fakt líto. Stavba nemá řešené žádné bezpečnostní prvky a občas je to docela adrenalin, tak je potřeba malé dítě hlídat. Nahoře taky hodně foukalo, tak jsme se moc nezdrželi. Dolů jsme šli oklikou mandloňovým hájem, který nedávno bohužel shořel. Na zemi ale ještě ležely spadané mandle, které jsme si pak loupali.
Oasis Beach
Cestou z Lindu zpět do Faliraki bylo akorát po poledni, takže to dvouletý zalomil v autě a my dojeli kousek severně od našeho hotelu na pláž Oasis. To je pláž útesová, která vytváří mělké přírodní brouzdaliště super pro malinké děti. Do moře se pak leze po žebříku a pěkně se tu šnorchluje. V útesech lze najít i nějakého toho kraba. Půjčují tu lehátka a slunečníky, my jsme už v pozdní hodině (po 14. h) neplatili nic. Lehátko totiž už zaplatil někdo před námi. Z téhle pláže jsme byli všichni tři velmi nadšení!
Pláž Tsambika
To má být údajně nejkrásnější pláž celého ostrova. Jde o pláž písečnou. Je postupně svažitá a čistá. Jak voda, tak písek. Lidí tu taky nebylo mnoho. Lehátka a slunečníky tu půjčují asi za 5 euro/kus. No, co k pobytu na pláži ještě říct. Asi že na dně voda vytváří ve světlém písku krásné duny. Občerstvení nás moc neoslovilo, měli samá smažená jídla, čekali jsme na ně moc dlouho a restaurace působila špinavým dojmem. Co si lidi určitě pochvalují, to je výlet na vyhlídku nad touto pláží.
Prasonisi
Z Tsambiky jsme po vykoupání pokračovali dál na jih na Prasonisi, kde se setkává Středozemní a Egejské moře. Je zajímavé pozorovat, jak odlišná moře jsou. Ze západu jdou velké vlny, což využívají kity. Na východě je moře klidnější. Ale protože tu hodně fouká, je tu hodně windsurfů. Takový serfařský ráj.
Po hrázi, která v tomto ročním období není zatopená, jak někdy, hlavně v zimě, bývá, lze dojít až na (polo)ostrov a na mys, kde je maják. Dalo by se tam dojít s malým dítětem v nosítku. Náš syn ale nebyl dobře naložen a strašně ho štval velký vítr, tak jsme na výlet nešli.
Pak jsme autem jeli dál, tentokrát podél západního pobřeží. Nejdřív je krajina okolo samý písek nebo tráva. A pak se přijede do šťavnatě zeleného lesa, který je překvapivě rozhlehlý. Některé jeho části jsou zničené od požáru, což je tu běžné. Cestou jsme se stavili u hradu Kritinia. Jsou tu krásné výhledy na malé ostrovy poblíž Rhodu. Kdybych sem jela znovu, strávila bych v téhle oblasti určitě víc času.
Túra na třetí nejvyšší horu Rhodu
Kdyby bylo naše dítě už větší nebo jsme jeli na Rhodos jen ve dvou, tak bychom určitě chtěli pokořit nejvyšší horu Rhodu, Ataviros (1215 m n.m.). Protože se ale jedná o asi osmihodinovou túru za předpokladu běžně rychlé chůze, spokojili jsme se s menší horou a na tu nejvyšší si aspoň odtud užili výhledy (viz foto). Zaparkovali jsme u restaurace v Profitis Illias, najedli jsme se tu a vydali se na výstup.
Nejprve se jde kolem prázdného domu, teprve později jsem na internetu našla, že se mu říká „strašidelný“. Pak se pokračuje pořád nahoru po kamenité cestičce. Občas je slyšet mečení koz. Nahoře se k tomu přidá krákání vran, je jich tu překvapivě dost.
Z první vyhlídky je pěkně vidět na lesy pod námi, moře na severozápadě, Turecko a také další řecké ostrovy. Z druhé vyhlídky je vidět východní pobřeží. Dolů se jde jinudy, inu, my máme ty okruhy holt rádi. Dvouletý výlet zvládl po svých (odhaduji to tak na 3 km), ale potřeboval chvílemi poponést. Na kočárek to v žádném případě není.
Epta Piges – Sedm pramenů
Cestou do hotelu jsme měli v plánu navštívit jedno zajímavé místo – Epta Piges. V jednom místě vyvěrá sedm pramenů, společně utvoří potok a vtečou do uměle udělaného tunelu, kterým se dá potmě a vodou projít skrz. Tohle není nic pro klaustrofobiky. Parkoviště je dost velké a zdarma, přímo u pramenů je restaurace s výhledem na prameny a taky s několika pávy.
Po prohlédnutí pramenů jsme se dali po cestičce k vstupu do tunelu. Muž šel první do tmy, za ním já, dítě jsem nesla. Muž si, chudák ve tmě trochu odřel hlavu, dítě ruce ze stran. Ale jinak fakt zajímavý zážitek, na který tu tam rádi vzpomínáme. Jde se tekoucí vodou, která je studená, ale ne ledová, dá se jí procházet i naboso, i v sandálích. Cca uprostřed je „komín“, který tunel trochu osvětluje. Za ním už muž viděl na rozdíl ode mě „světlo na konci tunelu“. 🙂 Je dlouhý 150 m a v nejvyšším místě je 13 metrů hluboko pod zemí.
Na konci jsme šli kousek podél cesty a došli k umělému vodopádu. Pak už jsme se vydali cestou zpět, tentokrát po povrchu. Pokud bychom šli ještě dál, je tam prý vyhlídka. Výlet se určitě nehodí pro kočárky.
Pláž Anthonyho Quinna
Herec Anthony Quinn si tuto pláž oblíbil při natáčení válečného filmu Děla v Navarone a posléze ji koupil. Spolu se změnou vlády však bylo vlastnictví anulováno, o vlastnictví údajně vede spor Anthonyho rodina i nadále. Jméno pláži už ale zůstalo. Nahoře těsně nad pláží stojí taverna. Dole na pláži opět půjčují za poplatek lehátka a slunečníky.
Když si odmyslím návštěvníky, kterých tu bylo dost, je pláž krásná, jsou tu rozmanité útesy. Synovi se nejvíc líbilo, že je pláž kamínková. Já jsem si výborně zašnorchlovala. Doplavala jsem až k jachtě, ze které zrovna hodili nějaké dobroty rybám a já mohla plavat přímo u nich.
Město Rhodos
Za návštěvu určitě stojí i město Rhodos, které leží na severním cípu ostrova. My jsme se podívali jen na pláž rozbouřeného Egejského moře, pokochali se velkými vlnami a prohlédli si zvenku akvárium, které leží u mysu a je postaveno v art deco stylu. Pokračovali jsme pak dál na:
Filerimos
Jde o poutní místo nad hlavním městem Rhodos. Je to hora, takže z ní je moc pěkný výhled na všechny strany. Nahoře je klášter, do kterého je poměrně vysoké vstupné, my to vynecháme a jdeme jen na procházku ke kříži, odkud je vidět na západ a pak ještě kousek podél hrany skály na vyhlídku směrem na sever. Je tu vidět mnoho a mnoho pávů. Ještě informace k parkování. Na horu se vyjede autem, na procházku ke kříži se dá dojet i kočárkem. Občerstvení tu je – stánek.
Co jsme nenavštívili, ale prý určitě za návštěvu, je akvapark poblíž Faliraki. My ty akvaparky moc nenavštěvujeme a navíc ženská s pupkem a 2,5 roku staré dítě… Neuměla jsem si to moc představit. Z turistických cílů je dále oblíbený Kamiros, což bývalo antické město, dnes je tu archeologické naleziště. A do třetice – několikrát jsme projížděli jednou nádhernou vesničkou, kterou jsem ale od té doby už nenašla. Nachází se někde uprostřed ostrova ve svahu a okolo náměstí jsou vzrostlé stromy. Ale já na to jednou přijdu!
A ještě něco k letu: Z Prahy to na Rhodos trvá 2,5 hodiny. Naše dvouleté dítě to zvládalo docela dobře, oba lety se uskutečnily pozdě večer, takže na palubě většinu času prospal. Takto velké dítě už musí při vzletu a přistání sedět na svém sedadle připoutané. My jsme na tuto akci zhřešili a zakoupili bonbony. Nejen, že ho udrží na místě, ale cucání i pomáhá se změnami tlaku. Při čekání na letištích a přechodech nám velmi pohodlo nosítko, kočárek jsme s sebou nebrali.
Rhodos: Top 5
Kde se nám nejvíc líbilo a na co rádi vzpomínáme i po dvou letech
- Farma od Rhodes – krmení zvířátek a možnost občerstvení
- Oasis beach – útesová pláž s přírodním bazénkem
- Epta Piges – dobrodružný průchod temným kanálem
- Údolí motýlů Petaloudés – hledání krabů a motýlů i přes jejich mimikry
- výlet na třetí nejvyšší horu – restaurace s výhledem a krásná okružní trasa typickou řeckou krajinou
Naopak nás ani jednoho nechytil za srdce Lindos a Filerimos.
Tohle je hodně subjektivní. Někdo je unešený z výletu na Lindos a Údolí motýlů mu přijde nudné. Záleží na člověku, jeho náladě, ale i na počasí a spoustě dalších věcech.
Jak to probíhalo den po dni:
den 1: Přílet pozdě večer
den 2: Pláž u hotelu + objednání auta v půjčovně
den 3: Pláž u hotelu
den 4: Vyrážíme autem! dopoledne Údolí motýlů Petaloudés a odpoledne Farma of Rhodes
den 5: Dopoledne Lindos a odpoledne útesová pláž Oasis Beach
den 6: Dopoledne písčitá pláž Tsambika a pak přejezd na Prasonisi, odpoledne jízda autem podél západního pobřeží z jihu skoro až na sever. Tohle je zelené pobřeží s ostrůvky a hrady, kdyby syn v autě nespal, rozhodně to tu prozkoumáme víc a klidně bych na to vyhradila celý extra den (musíme se vrátit! 😀 )
den 7: Dopoledne výlet na třetí nejvyšší horu. Pak Epta Piges (možno dát tam oběd), odpoledne kamínková pláž Antonyho Quinna
den 8: Město Rhodes (pouze jsme projeli, protože syn zrovna usnul v autě) a Filerimos, odpoledne opět Farma of Rhodes, večer vrácení auta
den 9 a 10: Pláž u hotelu
den 11: Dopoledne pláž, odpoledne odjezd
Co takhle západní Kréta?
O dva roky jsme zavítali na Krétu. O dovolené si můžete přečíst tady.
Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.
