Nádherný týden poblíž Zell am See

Na dovolenou jsme vybrali jako základní tábor Stuhlfelden a nebyla to náhoda. Na sever od něj leží nádherně zelené Kitzbühelské Alpy, na východě leží jezero Zell am See, na jihu jsou skalnaté Vysoké Taury a na západě se dojede k úžasným Krimmelským vodopádům. Synovi byl v té době rok a 4 měsíce. S sebou jsme si pro pomoc přibalili nosítko a krosnu. Naopak doma jsme úplně nechali kočárek a vůbec jsme ho nepostrádali. Příště bych doma nechala i tu krosnu. Nosítko je geniální vynález!

Základní tábor

Ubytování: Hotel Gasthof Schweizerhaus. Je to hotel přímo u hlavní silnice, přesto auta vůbec nebyla slyšet a měli jsme výhled do zeleně. Apartmán nás vzhledem k velmi nízké ceně (našla jsem ho na poslední chvíli přes Booking) velmi překvapil – byl to velký obývák s kuchyňským koutem, docela velká ložnice s velkou postelí 2×2 metry a nová a moderní koupelna. Pokoj byl dobře zvukově odizolovaný a perfektně čistý.

Uvnitř hotelu byl k dispozici výtah, takže ten kočárek by nebylo problém s sebou mít a parkovat ho v apartmánu nebo před ním. Příjemná byla velká snídaně a taky bych chtěla zmínit obsluhu, ta byla opravdu moc milá. K mínusům – moc jsme nechodili na dětské hřiště, patřící k hotelu, bylo lehce zchátralé a blízko rušné ulice. A druhá věc – restaurace k přízemí hotelu byla kuřácká, to není s malým dítětem nic moc, proto jsme tam ani jednou nevečeřeli. Ani jedno nám ale vůbec nevadilo. Syn si místo na hřišti hrál na zadním dvorku, kde bylo několik louží a kamínkový povrch. A vařili jsme si v kuchyňce v apartmánu.

VÝLETY

Výšlap na Gaißstein

První den jsme si hned dali… Zalíbila se nám blízká hora, výlet na ni jsme viděli v bružurce, které jsou na ubytování k dispozici. Dojeli jsme od řeky Salzach kousek výš k chatě, ta se jmenuje Bürgl Hut a leží v 1699 m.n.m. Cestou nahoru se autem projíždí ohradníky a stády krav.

V chatě se dá dobře najíst a napít, pro malé děti je zajímavé jezírko a různá domácí zvířata, která tam chovají. Auto jsme nechali u chaty, kde je parkování pouze pro hosty, takže jsme si něco dobrého dali.

Jelikož měl muž zlomenou klíční kost s čerstvě voperovanou kovovou dlahou, vzala jsem jako vikingská žena (to s oblibou říká můj muž s ohledem na původ jedné části mé rodiny) jídlo, teplejší oblečení i dítě do krosny a šlo se na Gaißstein/Gaisstein/Geißstein, což je jedna z nejvyšších hor Kitzbühelských Alp a také je to jedno z nejvýše položených míst v Evropě, které je pokryté travou. Hora měří 2366 m.n.m.

Trasa je lehce náročnější, ale ty výhledy jsou úžasné. Vidět je hezky i na nejvyšší horu Rakouska – Grossglöckner (3798 m.n.m.). S tou travou je to opravdu zajímavé – vyšli jsme z místa, které je výš než Sněžka, která má vrchní část jen kamenitou, a celou cestu až nahoru na Gaißstein jsme šli po rozkvetlé louce. Nejvíc z výletu se mi líbila asi závěrečná hřebenovka, kdy terén strmě padá do údolí z obou stran cestičky.

Máme moc rádi okruhy, tento výlet ale takto nešel naplánovat, takže jsme šli stejnou cestou tam i zpět. V dolní části naší trasy jsme potkali několik svišťů alpských. Dialog se stal legendárním, často ho opakujeme – tam je kočka, ne to je bobr! Aha, to je svišť! Přitom si myslim, že v botanice ani zoologii opravdu nejsme úplně marní. Výlet trval asi 5 hodin a šli jsme vzhledem k zátěži docela pomalu. Co se mi líbilo – potkali jsme cestou dohromady asi 5 osob.

Výlet je poměrně náročný, je skvělý pro rodiče, kteří své děti nosí. Po svých by ho ušlo odhadem tak desetileté dítě.

Soutěska Sigmund-Thun-Klamm

Jelikož mělo být v tento den upršeno, vybrali jsme výlet do soutěsky, kde člověk vždycky trošku zmokne, i když je úplné azuro. Soutěska je dlouhá 320 metrů a stěny jsou vysoké až 32 metrů. Trasa je zde okruhem, což u soutěsek nebývá vůbec pravidlem. Přibližně v půlce padá ze shora krásný vodopád.

Nahoře se dojde k jezeru Klammsee, které je možno obejít. Cestou se může dítě zabavit házením kamínků do jezera a nebo na dětském hřišti, které je u stánku s občerstvením.

Procházka trvá asi 2 hodiny. Syna jsem nesla v nosítku a to bylo optimální. Pro krosnu ani kočárek to vhodné není. Výlet ujde po svých dítě tak od 3-4 let.

Výlet do Vysokých Taur k Weißsee

Další den jsme autem dojeli do Enzigenboden, což je obce u jezera Stausee. Nasedli jsme na lanovku a nechali se vyvézt nahoru. Cestou je možno vidět několik vodopádů, kamzíci a moc pěkné Grünsee – zelené jezero. Dojede se k jezeru Weißsee a u něj je opravdu úžasná atmosféra. A taky možnost občerstvení.

Okolo se tyčí obrovské třítisícovky. Je zde mnoho tras směrem nahoru, dvě z nich jsou ferratové, jedna lehká a jedna velmi obtížná. To se nás ale s ročním dítětem netýkalo, my si dali cestu dolů pěkně pěšky, jen co jsme se pokochali jezerem. No.. Dolů… Cestou jsme museli ještě několikrát jít pěkný krpál.

V nejvyšším bodě celého výletu nás zastihla pověstná horská změna, kdy z teplého slunečného počasí byla během pár minut bouřka s blesky a kroupami, ty pěkně štípaly (ty kroupy).

Dolů jsme šli po krásné skalnaté hřebenovce k Tauernmoossee. Od něj už k dolní stanici vede cesta širší, šli jsme lesem, kde se pásly krávy. Převýšení je 750 m. Cesta nám trvala 5 hodin, syna jsem opět nesla v krosně. Hodilo by se i nosítko, pokud by muž mohl nést věci a jídlo. Ale na kočárek to určitě není. Jedině že by se dala ta nejskalnatější trasa obejít po nějaké mírnější cestě, což nevylučuji, že lze.

Pokud s sebou máte dítě, kterému je 3-5 let a jde po svých, dá se s ním projít okolo jezera, ale pozor, tohle jezero nejde obejít celé, ale jen z půlky, zadní strana je příliš strmá.

Krimmelské vodopády

Zvažovali jsme, zda se vůbec jet na vodopády podívat a nakonec jsme si řekli, že ty davy nějak vydržíme. No. Vydrželi. Ale ten den tam bylo opravdu rušno. Je to hrozná masovka.

V obci Krimml je mnoho parkovišť a parkovacích míst a měli jsme problém jedno jediné najít. Ale zvládlo se to, museli jsme počkat, až se jedno místo uvolní.

Syna jsem vzala do nosítka a vyjít nahoru a dolů nám trvalo 4 hodiny a nespěchali jsme a hodně se kochali. Vodopády jsou prostě nádherné. Nahoře se dá najíst. Zdálo se mi, že procházku nahoru podél jednotlivých vodopádů absolvuje tak polovina lidí, ostatní dojdou pouze po rovině k tomu spodnímu. Cestu nahoru a dolů ujdou děti odhadem od 4 let.

Burácející vodopády jsou opravdu nádherné, je neuvěřitelné, co se dá v přírodě najít.

Soutěska Kitzlochklamm

Další výlet jsme naplánovali kousek dál od našeho ubytování. Do Taxenbachu to trvalo okolo 40 minut autem. Zde se nachází tato krásná soutěska, která návštěvníky vítá hned u vstupu vysokým vodopádem. Délka soutěsky je 1,5 km, výška okolních skal je až 100 metrů. Souběžně s trasou pro pěší vede i krásná ferrata.

Na konci je stánek s občerstvením a taky památník obětem 30 let starého neštěstí. Třída dětí se rozhodla, že se vyfotí na jednom z mostů a ten pod nimi praskl. Proto jsou ve všech soutěskách na mostech upozornění, aby se na nich skupiny nehromadily a lidé nesedali na zábradlí.

Vrchní část soutěsky je obousměrná, v dolní části se ale dá k autu dojít jinou cestou. Tuto trasu ujdou i malí turisté přibližně od 3-4 let.

Soutěska Liechtensteinklamm

Možná by se mohlo zdát, že všechny soutěsky budou „na jedno brdo“, ale vůbec to tak není. Každá má svůj osobitý ráz a atmosféru. Třeba tato soutěska je velmi jednoduchá, co se týče terénu, proto je v ní možná nejvíce návštěvníků.

Soutěska má délku 4 km, přístupný je jen 1 km. Výška okolních skal je až 300 metrů. Soutěska je hodně úzká, řeka je zařízlá a někdy není pod konstrukcí ani vidět. Dárkem za zvládnutí trasy je vysoký vodopád na konci.

Dolů se jde stejnou cestou, tady by to asi ani jinak nešlo vzhledem k výšce skal. I tuhle trasu ujdou děti od 3-4 let po svých, ale pozor, je to tu úzké a větší návštěvnost a ne každý je ohleduplný vůči dětem. Před návštěvou si zjistěte, zda je soutěska otevřená, v roce 2017 byla uzavřena a podle nejnovějších zpráv z října 2019 ji prý budou otevírat na konci podzimu 2019.

Tyto dvě soutěsky jsme si prošli v jeden den, jednu dopoledne a druhou odpoledne. I přesto, že jsou poměrně blízko u sebe, každá má svou originální atmosféru.

Závěrečný výšlap do Kitzbühelských Alp – výlet z Wildkogel na Grasleitkopf

Poslední den jsme dojeli do Neukirchenu, sedli na lanovku, vyjeli na Wildkogel a v plánu byl výšlap na některou z blízkých hor. Vyhrál to Grasleitkopf 2158 m.n.m. Proč jsme vybrali zrovna tuto část hor? Protože jsme se chtěli pokochat nádhernými výhledy, hlavně na Großer Rettenstein 2362 m.n.m., tam jsme chtěli jít původně a nahoře bylo hned jasno, že to je moc velké sousto a myslíme si, že se nedá zvládnout za den, tipujeme, že se musí nahoře přespat. On i ten Grasleitkopf dal zabrat. Co bylo ale krásné – cestou z něj zpět (tj. asi 2 hodiny v kuse) jsme nepotkali ani živáčka. Aby ne, když začalo pršet. Jenže pak vysvitlo slunce a….

Duha vlevo s dominanou – Rettensteinem

Okruh nám trval 3 hodiny. Trasa se hodí pro nosítko nebo eventuálně krosnu. A daly by se určitě vymyslet i trasy pro kočárky. U horní stanice lanovky jsou i dětské atrakce jako například obří houpačka z provazů a klád a chalupa, kde se dá najíst.

Co jsme nestihli…

Toho bylo hodně, tady by se člověk rozhodně nenudil klidně měsíc… Kdybych měla vybrat jednu věc, tak Schmittenhöhe, kde jsem byla ještě jako bezdětná. Třeba příště 🙂

Top 5

Výběr toho nejlepšího, co bych doporučila rodinám s malými dětmi

  • Soutěska Sigmund-Thun-Klamm
  • Soutěska Liechtensteinklamm
  • Soutěska Kitzlochklamm
  • Lanovkou ke Weißsee – sice je jezero umělé a nás spíš „berou“ přírodní krásy světa, je tu úžasná atmosféra.
  • Lanovkou k Wildkogel – nahoře je možnost občerstvení a pohrání si na hřišti, ale i výlety na okolní kopce

Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.

Napsat komentář

Close Menu