Rozmanitý týden v okolí Schladmingu

Ubytování

Tahle oblast mě hodně lákala. Pak jsem objevila parádní článek na webu http://www.sdetmivbaglu.cz/ a to rozhodlo. 🙂 Tímto děkuji Janě za doporučení! V článku bylo velmi chváleno ubytování v Haus Bergliebe (během našeho pobytu se ještě jmenovalo Haus Pretscher), tak jsem mrkla na Booking a hle! Poslední volný apartmán a přesně pro nás.

Apartmán a hry pro děti za domem

Ostatní ubytování tomu vůbec nekonkurovaly, tak jsme dali na doporučení a opravdu se nám tam hodně líbilo! Neměli jsme sice výhled na Dachstein, jako z jiných apartmánů, ale výhled na louku s několika druhy domácích zvířat se nám taky líbil (už jste někdy viděli kozu na stromě? my ano!) a výhledů na Dachstein jsme si za celý týden užili až až.

Je to příjemný rodinný pension, rodina bydlí v přízemí a pronajímá apartmány v suterénu a patře. Apartmán jsme měli asi ten nejmenší, což bylo pro rodinu s jedním dvouletým dítětem akorát. Měli jsme možnost ranní donášky čerstvého pečiva a tu jsme využili, pečivo nám domácí brzy ráno pověsili zvenku na kliku apartmánu. Na ostatní jídlo jsme využívali kuchyňku přímo v apartmánu a nebo jsme jedli v terénu. Myslím, že plnou ani poloviční penzi bychom v horách ani nevyužili.

Protože má rodina domácích tři děti, na zahradě nechybí trampolína, skluzavka, houpačka a zahradní domek. Mají i mazlivou kočičku a klidnou fenku.

Slevová karta Sommerkarte

V oblasti Schladming – Dachstein platí Sommerkarte, kterou nám zařídili domácí. S tou jsme měli všechny lanovky zdarma kromě té na Dachstein. A pozor, dachsteinskou lanovku je potřeba zarezervovat nejlépe hned první den po příjezdu, místa se objednávají přesně na určitou čtvrthodinu. Rádi s tím pomůžou v infocentru, které je blízko autem nebo snad stanici autobusem a myslím, že nám i vytiskli lístky. Rezervovali jsme si lanovku na konkrétní den a čas s ohledem na předpověď počasí.

Kdo byl vlastně účastníkem našeho týdenního zájezdu? 🙂

  • 1x dvouleté dítě s počínajícím vzdorem a obrovskou nechutí chodit
  • 1x muž s čerstvě a podruhé zlomenou klíční kostí s rukou v postroji a tudíž neschopností nést batoh
  • 1x žena těhotná v prvním trimestru s nevolnostmi a omdlíváním

Prostě dream team!!! Jako měla jsem z toho dost obavu, ale zvládlo se to úplně na jedničku s hvězdičkou. Hlavně žádný stres, to bylo naše heslo 🙂

Pro úplnost: kočárek jsme odvážně nechali doma.

VÝLETY

Soutěska Wörschachklamm

První den. Já nevim, jak to děláme. Máme talent se rozsekat hned zkraje. A tady se to stalo znovu… Jestli my se někdy poučíme…

Nabídka zněla jednoduše – buď jít soutěsku tam a zpět stejnou cestou. Nebo to jít jako okruh. My vždycky dáváme přednost okruhu. Ten den bylo zataženo s občasným deštěm a asi 12 stupňů. Dítě se rozhodlo už na parkovišti, že prostě po svých nepůjde, tak šlo do krosny. No a taky jsme si hned na parkovišti dali pivo… Takže mi utkvělo, že je tam občerstvení a dětské hřiště.

Projde se nádhernou soutěskou, kde voda opravdu pořádně burácí a nahoře se jde do lesa okružní cestou zpět. Nikde ale nepsali, že to bude pěkný krpál. Nahoře jsme tedy měli alespoň odměnu ve formě vyhlídky do schladmingského údolí. Cestou zpět nás na jednom místě překvapil sirný zápach a za chvilku se to vysvětlilo, vyvěrá tam sirný pramen.

Pokračovali jsme dále, až jsme konečně narazili na oslí ranč. Bylo to pěkné místo, kde jsme se výborně najedli hned u farmy s domácími zvířaty a dítě si pohrálo v dřevěném domku pro děti.

Výlet nám trval asi 3,5 hodiny, opět bylo tempo vražedné… Vražedně pomalé… 🙂 A to se dá ještě udělat jedna zacházka nahoře k jezeru a jedna zacházka dole k hradu.

Lanovkou na Planai

Další den jsme vyjeli nahoru na horu Planai a protože jsme startovali až ve 12 h kvůli dopolednímu dešti, vyšlo nám to tak, že jsme šli rovnou do Alm na Wienerschnitzel, ja? I při jídle jsme se kochali nádhernými výhledy.

Nahoře je zábavný park Hopsiland, na to bylo naše dítě ještě docela malé, zhouplo se na houpačce a pak to zalomilo v nosítku u mámy. S mužem jsme si mohli nerušeně užívat krátký 2,5 km okruh na vrcholu hory s převýšením cca 150 m (cca 1900 m.n.m.). V zadní části se tedy objevily další vrcholy, ale vzhledem k pozdní hodině (je potřeba myslet na poslední lanovku) a taky náladě dítěte jsme to zamítli a zamáčkli slzu. 🙂 Šlo o převýšení asi 500 metrů. Vrcholů je tam asi šest v jednom hřebeni, tak se dá délka volit dle zbylých sil. Výhledy jsou odtud určitě luxusní.

Túra na Reiteralm, Spiegelsee a na Rippetegg

Další den jsme vyjeli lanovkou Reiteralm nahoru. Hned u horní stanice je pár věcí pro děti, například pískoviště. Pak je tu taky chalupa – restaurace, také s pěkným hřištěm pro děti. Tu jsme minuli a šli k jezeru házet kamínky. Nad námi se tyčila hora, měli jsme chuť na ni vylézt.

Ukazatelé nás naváděli k známému Spiegelsee, které je lehce v závětří, takže se v jeho hladině často zrcadlí dachsteinský masiv. Cesta vede ještě kolem několika dalších jezer.

Z Rippeteggu (2126 m.n.m.) jsme se kochali výhledem 360°, jsou odtus vidět i třítisícovky s ledovci. Dokonce jako na přání vykoukl z mraku Dachstein – poprvé za dovolenou. Až nahoře jsme zjistili, že hora, na kterou jsme dole ukázali, že bude naším dnešním cílem, je cosi mnohem menšího, co jsme nakonec potkali cestou nazpátek – Gasselhöhe (2001 m.n.m.).

Zpět k horní stanici lanovky jsme šli opravdu nádhernou hřebenovkou po louce. Krásný výlet jsme zakončili v Gasselhöhe Hütte a stihli poslední lanovku dolů.

Syna jsem na tomto výletě nesla na zádech v nosítku, většinu cesty prospal. Výstup nám trval přesně 3 hodiny, sestup asi hodinu a půl. Cesta není vhodná pro kočárky, s kočárkem je možno se pohodlně pohybovat pouze v blízkosti stanice lanovky.

Dachstein

Doprava k lanovce

Na další den jsme měli rezervovanou lanovku na Dachstein. Tedy přesněji řečeno pod Dachstein. S malým dítětem se to na vrchol zvládnout nedá. V infocentru jsme dostali tip – jet k dolní stanici dachsteinské lanovky autobusem ze Schladmingu. Pro naše dvouleté dítě se zálibou v dopravních prostředcích to bylo ideální. Auto jsme zaparkovali ve Schladmingu u dolní stanice Planai, je to zadarmo. Cesta busem trvá asi 45 minut. Úplně typicky syn vytuhl pět minut před koncem cesty. I autem se dá dojet k lanovce na Dachstein. Ale vjezd na horskou cestu je placený a taky jsou parkoviště narvaná. Oproti tomu Rakušané mají autobusy vychytané, přistavují je podle potřeby.

Dole ve Schladmingu bylo léto, přes 20 stupňů, u spodní lanovky na Dachstein už to bylo samozřejmě méně. A nahoře? 8°C. Takže pořádně obléknout. U horní stanice se dá pohodlně najíst a napít, my si dali rovnou oběd. Původně jsme chtěli jít na místní průhlednou lávku, ale atrakce byla narvaná a placená.

Výlet na blízkou horu

Tak jsme si vyšlápli na horu uprostřed ledovce – Kleiner Gjaidstein. Cesta je dlouhá 2 km a zdolává se převýšení 200 m, vyškrábat se na ni nám trvalo 2 hodiny, bylo tam potřeba použít i ruce, má to takový ferratózní nádech. Za Kleiner Gjaidstein je objevil Grosser. Na ten bychom potřebovali ještě více síly a ještě více času. Při výstupu a sestupu jsem nesla dítě v nosítku na zádech.

Strávili jsme nahoře mezi jízdami lanovkou celkově 4 hodiny. Krom Dachsteinu a ostatních vrcholů a taky ledovce se nám moc líbila hora Grimming. Je to takový výrazný solitér v dálce směrem na východ. Dost podobý Gr. Rettensteinu z Kitzbühelských Alp z loňska.

Vodní cesta – Wilde Wasser Untertal

Tento výlet nám doporučil mladík v infocentru. A mělo to úplně jinou atmosféru než všechny ty vrcholovky, jezera a výhledy. Přímo od místa ubytování jsme se svezli jedním autobusem MHD na konečnou k největšímu vodopádu této oblasti – Riesenfall. Výrazně se oteplilo, bylo 30°C, takže oproti včerejšku opravdu trošku změna. Blízko vodopádu je restaurace s hřištěm. Je tam i větší parking pro ty, co přijedou autem a půjdou od vodopádu spíše směrem nahoru (to je taky úžasný výlet – nahoře je jezero, velký lanový most, chalupy, pěkný okruh asi na 2-3 hodiny).

My jsme měli opačný plán a šli jsme dle doporučení – dojít pěšky domů do Schladmingu (přesněji Rohrmoosu) podél řeky, která vytváří v terénu různé rozmanitosti jako další vodopády, meandry, peřeje a široká i úzká údolí v lesích i na loukách. Cestou se dítě zabavilo opět kamínky a řekou – na každém mostku jsme zastavovali. Taky jsme sbírali borůvky a lesní jahody. Když přišla únava, zalomil to malý v nosítku.

Asi ve třetině cesty jsme došli k Sondlalm. To je krásný statek plný snad všech domácích zvířat, pár věcmi pro děti jako například pískoviště a hlavně se tu dá výborně najíst. Doporučujeme se tu určitě zastavit.

Asi za půl hodiny se dojde k další chalupě, kde se dá najíst a kde je rybníček a spousta her pro děti: Waldhäuslalm. My jsme se tu krom nákupu zmrzliny nezastavili, protože syn zrovna chrněl v nosítku a tak jsme byli rádi, že můžeme jít svým tempem.

Na zbytek cesty jsme ale žádné pěkné občerstvení nenašli, takže to chce určitě ještě jídlo do batůžku, my jsme měli trochu hlad.

Další znamenitost byla asi ve dvou třetinách – posezení se žlabem na vodu. Dítě tu strávilo hraním si s vodou asi hodinu, zatímco my rodičové jsme odpočívali ve stínu.

Trasu by šlo zvládnout i s kočárkem do terénu.

Celá cesta včetně závěrečné soutěsky je schůdná s kočárkem. My jsme ale šli z Untertalu do Rohrmoosu ne dnem, ale úzkou pěšinkou ve srázu, což není vhodné pro kočárky, ale tahle část lze kdyžtak vyřešit jízdou autobusem. Výlet nám od vodopádu po příchod na ubikaci trval 8 hodin.

Rittisberg – atrakce pro děti

Tady je potřeba si předem zjistit, které dny v týdnu lanovka jezdí, není to totiž každý den v týdnu. Nahoře je krásné velké dřevěné hřiště. Dvouleťák si tam naprosto vyhrál, takže jsme nakonec ani nikam dále nedošli a netušíme, co na kopci, krom krásných výhledů samozřejmě, všechno je. Tedy ještě na něco občas ráda vzpomínám – na jídlo v místní Alm, to byla dobrota! A výlet jsme navíc zakončili zmrzlinou v restauraci u dolní stanice, kde je taky pěkné hřiště pro děti. Lanovka je čtyřsedačka a viděli jsme, že vyvezla nahoru několik kočárků včetně korbiček, takže tušíme, že nahoře jsou trasy vhodné pro kočárky.

Soutěska Silberkarklamm

Po návštěvě Rittisbergu, který byl spíše relaxačním, hravým a gastronomickým zážitkem, jsme zajeli do soutěsky Silberkarklamm, která leží přímo pod dachsteinským masivem. Je to moc pěkná soutěska, kde bylo méně turistů, mnoho kamínků a taky krásný rozvětvený vodopád. Pro zdatnější se dá trasa prodloužit k několika chalupám, kde se dá občerstvit.

Závěrečný výlet k vodopádu na Salze

Cestou domů jsme si ještě udělali malou odbočku k vysokému vodopádu na řece Salza přímo pod horou Grimming. Je to takové schované místo. Ideální parking je na konci této ulice, kde najdete plac pro auta. Cesta je schůdná i s kočárkem. Voda byla ledová, úplně mě řezala do nohou. Výlet je to celkem asi na hodinu.

Top 5

Výběr toho nejlepšího z naší dovolené v okolí Schladmingu

  • 1. Wilde Wasser Untertal – procházka údolím mírně z kopečka podél vody, vhodné i pro kočárek, možno naplánovat délku trasy libovolně díky autobusovým zastávkám
  • 2. Soutěska Silberkarklamm – kratší soutěska s možností občerstvení v horní části
  • 3. Rittisberg – rakouská obdoba hřiště na krkonošském Medvědíně
  • 4. Planai & Hopsiland – možnost občerstvení, výletů a spousta her pro děti
  • 5. Výlet ke Spiegelsee – i tady si děti u horní stanice lanovky pohrají u chalupy a v okolí je několik možností výletů kratších i delších.

Pokud se vám článek líbil a nebo si myslíte, že by byl pro někoho přínosný nebo inspirativní, neváhejte a sdílejte ho s přáteli.

Napsat komentář

Close Menu